4 výhody (a 4 nevýhody) zářivek

Zářivky.
Foto: Unsplash.com

Princip zářivky tkví v zářivkovém tělese – dlouhé skleněné trubici se žhavicími elektrodami, která je naplněná rtuťovými parami a vzácnými plyny (argonem a neonem).

Chemickou reakcí vzniká takzvaný doutnavý výboj, který produkuje neviditelné ultrafialové světlo. Stěna skleněné trubice je obvykle pokryta luminoforem, který absorbuje vzniklé UV záření a zpět propouští viditelnou světelnou záři. Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto zdroje osvětlení?

Výhody zářivek:

1. Životnost je 5–75krát delší (záleží na druhu startéru) než u klasických wolframových žárovek.

2. Zářivky díky své energetické úspoře dosahují energetické třídy B, A a vyšší a uspoří o 80 % více energie než klasické žárovky.

3. V závislosti na druhu luminoforu nabízejí široké spektrum různých barevných modifikací (studená bílá, denní světlo, modrá obloha, teplá bílá, velmi teplá).

4. Neprodukují množství nadměrného tepla.

Nevýhody zářivek:

1. Časté zapínání výrazně snižuje životnost – 8 zapnutí během 24 hodin způsobí, že po 8 000 až 12 000 hodinách světelný tok poklesne o 15 %.

2. Méně kvalitní zářivky nedostatečně tlumí produkci UV záření, které může nevratně poškodit zrak.

3. Zářivky vytvářejí takzvaný stroboskopický jev, a proto je jejich užívání omezené v dílnách s obráběcími stroji. Frekvence světelného toku totiž kvůli přerušovanému světlu způsobuje optický klam, kdy se rotující předmět může jevit jako statický. Tento jev lze potlačit nastavením světel v místnosti na různé frekvence.

4. Zářivky jsou ekologicky závadné, jelikož obsahují rtuť a luminofor, který je toxický. S dosloužilými zářivkami je proto potřeba nakládat jako s nebezpečným odpadem.