Africký strach z dvojčat, který vede k vraždě vlastních dětí

Strach z dvojčat u černochů.

Nedávno přinesly kterési noviny hrůzostrašný popis, jak v jedné osadě v jižní Africe byla zavražděna dvojčata domorodé černé matky.

My, kteří nevíme ničeho o mravech a zvycích divochů, vidíme v takovém činu pouze hrůzný zločin a nemyslíme ani na to, že tento čin mohl býti docela v souhlasu se zákony divošských kmenů, zákony, kterých divoši zachovávali od nepaměti, než mezi ně přišel bílý muž se svými novými ideami.

Většina, ne-Ii všichni divoši, dívala se od nepaměti na příchod dvojčat na svět s bázní a hrůzou.

Cestovatelé mezi divochy vysvětlují to takto:

Když žena porodí dítě, dává tím vznik lidské duši. Pakli nějakým strašným neštěstím porodí dvě děti najednou, je duše rozdvojena na dví, a jaké vyhlídky může míti člověk s poloviční duší na tomto světě?

Tak usuzují divoši, a aby zbavili dvojčata, svou osadu a celý kmen strašného neštěstí, které by zrození dvojčat mohlo míti za následek, utracují je. Nejstarší způsob, kterým se to dálo, byl ten, že nešťastná dvojčata byla upečena v hliněné peci.

Tak hluboko je u divochů zakořeněn strach před dvojčaty, že se o nich ani mluvili nesmí v přítomnosti těhotné ženy. Symbolické je také, že se narozeným dvojčatům před utracením vkládá do úst popel, neboť popel takřka u všech národů na celém světě znamená smutek a žal.

Je nesnadno představili si, jaká hrůza se zmocní celého jihoafrického kraalu (osada domorodců) na zprávu, ze se v osadě narodila dvojčata.

Neboť i divoši mají jinak své děti velmi rádi, což pozná na první pohled ten, kdo měl příležitost viděli hejna veselých, šťastných dětí, jež oživují každou jihoafrickou osadu.