Parfům u Arabů.
Podstatou skoro všech parfumů jest ambra. V Tunisu kupují cizinci ponejvíce růžový olej. Nejlepší esence růžová je z bílých růží, jež Arabové zovou nessezy.
Tyto esence prodávají se po kapkách, a ježto u Arabů jeví se silná spotřeba parfumu, možno považovat voňavkáře za skutečně zámožného člověka. Všechno musí u Arabů vonět: voda, káva, pokrmy, ano i šňupavý tabák.
Největší odbyt má však parfum a líčidlo, zvané henné, které v listech přiváží se z Gabésu, jakožto prášek z Tripolisu. Tímto líčidlem Arabové a ještě více Arabky barví si ruce, nohy, zvláště však nehty a vlasy.
I svůj dobytek krášlí tímto způsobem, ocasy a hřívy koní, vlna ovcí a jiná zvířata nesou patrné červenavě hnědé stopy tohoto barviva. Ostatně, henné má také účinek zdravotní; občerstvuje kůži v těch horkých krajích potem rychle a snadno vysílenou.
Posléze henné užívá se také jako léku při nemocech vnitřních, pak při oteklinách a různých ranách. Vlasy zbarvené henné dostávají zvláštní červenavý tón. Voňavkáři v Tunisu jsou zároveň i mastičkáři. Prodávají též benzol, kafr, různé oleje.
Zajímavý je voňavkář ve svém krámu. Krámek bývá malý, asi půldruha metru široký, taktéž vysoký. Voňavkář sedí v barevném kabátu zv. gandura, bílých spodkách sahajících po kolena a v jemných punčochách sahajících do polou lýtek.
Střevíce má odloženy stranou. Kolem dokola samé lahvičky, škatulky, košíčky i svíčky hezky rozestavené v symetrickém obrazci jsou předmětem výživy jeho. Uprostřed stropu upevněn je provaz, pomocí kterého voňavkář vstává. Dřevěná obruba krámu je malována modře a červeně.
V jedné ulici možno takových krámků najiti až osmdesát.
témata článku:
Diskuze k článku „Arabské speciality: malování henou a silné parfémy“