Češi, pivo a hospoda: jaké to bylo před sto lety

rubrika: historické články / zajímavosti, původně vyšlo: Illustrovaný svět 1902, autor neuveden.
Máte rádi pivo a chodíte na něj do své oblíbené restaurace? Přitom vás ale štve, že se pivo stále zdražuje? Článek z roku 1902 vám ukáže, že některé věci se ani za více jak sto let nezměnily a podobné starosti měli už naši pradědečkové.
Následující text pochází z roku 1902

Takhle to déle zůstat nemůže: chceme míti jasno, úplné jasno!

Konec všem řečem pokoutným a pověstem tajemnůstkářským! Beztoho už to není »k vydržení«, jak se nesprávně ale obecně po Čechách říká — včera mi přinesla číšnice sklenici piva, která měla svých 12° R, a chutnala spíše jako nějaký lektvar pro zahřátí žaludku, než jako poctivý staročeský samec!

Když pak jsem se slavnostně ohražoval, že takovéhoto piva piti nemíním, odtušila vzdorovitě (to proto, že ví, že zase zůstane, ačkoliv tyto dny byla v ní maličká dušička, neboť se proslýchalo, že z nařízení pražského magistrátu všecky číšnice budou »rozpuštěny«), že abych si to nepletl, že je zima, že právě nyní je zima nejtužší (»na jméno Ježíš ku kamnům nejblíž,« vzpomněl jsem si) a že se v zimě pije pivo pro zahřátí; a zkrátka abych si přinesl svůj vlastní led a při pivě jej přicucával, anebo šel na proroka Fialu, aby už jednou udělal nějaký jiný »počas«!

Ostatně že se teprve podívám, až mně přirazí krejcar na každé sklenici — pivo bude dražší, rozhodně dražší, ona to má z dobrého pramene, atd.

Však víte, co toho ženská namluví, jenom když o ni slovíčkem zavadíte! Tedy pivo bude dražší!!! Tohle už je padesáté potvrzení strašné té zvěsti.

Pan ministr potřebuje peníze, a kde je vzít než novými daněmi! A kdepak je honem předmět, který by, když se naň přirazí, vynesl hned tolik milionů, kolik pan ministr potřebuje. A tak to došlo na »tekutý chléb«, na to pivo, na tebe, ty náš upřímný, zlatý a granátový, růžový a sněhobílý příteli!

Už si nebudeme libovat, jaké to máme tady v Čechách a zvláště v Praze výborné pivečko šestikrejcarové, už nebudeme s pýchou a nadšením ukazovat tento vlastenecký produkt všem cizincům a zvláště »bodrým« Vídeňákům, kteří ze samé lásky k nám Čecháčkům by nás snědli a vypili celé na místě, už je konec, konec všemu!

Ona sice »zemědělská rada království Českého«, chápajíc vysoký, ba světodějný význam zdražení piva, toho nezbytného už nápoje malého člověka, rozeslala všem hospodářským spolkům dotazy, aby se vyslovily pro nebo proti zdražení piva, ony sice spolky ty jako pravé spolky hospodářské (ne snad od toho slova »hospoda«) vyslovily se většinou imposantní — 78 proti 57 hlasům, tedy téměř 58% — po zralém uvážení i všech výhod, jaké by ze zdražení piva jednotlivým obcím, okresům i celé zemi připadly, rozhodně proti každému zdražení piva, ale my se obáváme, že toto volání proti zdražení tomu bude pouhým »hlasem na poušti«, kdež právě největší žízeň vládne, a že na zdražení piva jakoby už bylo došlo.

Ony ty naše čilé spolky hospodářské nespokojily se pouhým rozhořčeným zamítnutím zvýšené pivní daně, ale navrhovaly jako praví lidumilové zavedení různých daní nových, od velocipedů, pian, kočárů, automobilů, až po staré mládence a tchyně, ale to by všecko nevyvážilo výši obnosu z piva nově vyzískaného, a tak — s bohem, vy krásní snové aranchuezští, kdy piják, který sehnal korunku a přišel s ní do hospody, mohl vyzunknouti šest půllitrů, dáti tři krejcary zpropitného, štípnouti číšnici do brady, vsednouti si na tramway, ač jestliže ještě jezdila, dáti královské zpropitné jednoho krejcaru a už se nestarati o nic, jenom si bručeti: »Až dýchnu na ženu, bude myslit, že jsem pil!«

A dát se klidně dovésti před domovní vrata, zbývající pětník vtisknout domovníkovi, vyslechnout ženu, spočítat děti, natáhnout hodiny a usnout spánkem spravedlivých! Ted s tím zdražením piva a novým počtem z toho povstalým budou jen samé zmatky a nepořádky. Neboť kdežto dříve šest půllitrů piva byla střídmá, ctihodná míra obyčejného počestného pijáka, teď ne a ne přijití tomu na kloub!

Pět půllitrů, to je předně málo, za druhé je to číslo liché, které řádný piják nenávidí, za třetí nejde a nejde to do počtu! Pět půllitrů po sedmi krejcařích, to jest 35 krejcarů, 3 krejcary číšnici, to je teprve 38 krejcarů, 6 krejcarů za tramway (tato položka se nezmění ani zvýšením sazby, protože teď prý zase průvodčí dráhy budou míti zakázáno bráti zpropitné), pět krejcarů domovníkovi, zbývá také ještě jeden krejcar!!!

Co s ním? Nésti jej ještě z hospody domů? Podávati ženě příležitost, aby vám šukala v kapsách a domýšlela se, bůh ví, jaké tam nemáte poklady? Býti pln starostí o to, aby se mu zloději do bytu nedostali? Kdežto dříve usínaje bručel si z posledního vědomí:

Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam co schová, směle lehne, směle vstane, žádnej mu nic neukradne.., teď nebude starostí s to, aby usnul. Ale časem přece na to přijde, co s krejcarem, jestliže už to sám dávno neví; střelí jej na Matici nebo Národní Jednotu. A tak každá věc, i ta nejhorší, jako bude ono zdražení piva, bude míti přece i svou dobrou, hezkou stránku.

A potom bude si směti řádný piják uleviti ke staré chvalně známé písni nově přikomponovaným veršem:

Blahoslavený šenkýř, který nás pivečkem za šest blažil, ale zlořečená šelma, který ho na sedm zdražil!

Kterýžto verš tak je spravedlivý a oprávněný, že nemůže podléhati ani žádné censuře a svolává kletbu nejstrašnější na hlavy všech »potrefených« činitelů až do kolena sedmého!


Původní zdroj historického článku:
Illustrovaný svět 1902, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
12. listopadu 2019


Diskuze k článku „Češi, pivo a hospoda: jaké to bylo před sto lety“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.