Četníci za první republiky: jejich historie, organizace a úkoly

Četnictvo

Vznik dnešního četnictva spadá do doby napoleonské; předchůdcem jeho byl zvláštní sbor — gens ďarmes — zřízený Napoleonem Bonapartem v r. 1798 k obstarávání veřejné bezpečnosti na místě bývalých t. zv. maréchausée.

Takový sbor byl zřízen také v Lombardii a když po zániku napoleonského království italského přešla Lombardie do rukou Rakouska, převzalo a podrželo Rakousko i tento sbor. Účelem jeho bylo v míru udržovati veřejný pořádek a bezpečnost na území Lombardska a jižního Tyrolska a za války vykonávati vojenskou policii.

Po vzoru lombardském bylo četnictvo v r. 1849 zavedeno i v ostatních zemích bývalého Rakouska i Uherska. Po vyrovnání s Uhry v r. 1867 bylo četnictvo v samotných Uhrách zrušeno a ponecháno jen pro Sedmihradsko, Chorvatsko a Slavonsko, až citelné nedostatky autonomní komitátní policie si v r. 1881 vynutily opětně obnovení četnictva v celých Uhrách.

Četnictvo od počátku bylo a zůstalo vojensky organisovaným strážním sborem. Po všeobecném zavedení v Rakousko-Uhersku tvořilo samostatný vojenský útvar, v jehož čele stála četnická generální inspekce. Bylo součástí armády a dělilo se na pluky, které v případě mobilisace stavěly vlastní polní oddíly. Časem byly četnické pluky přeměněny v zemská četnická velitelství, která se přičlenila k politickému zřízení zemskému tak, že v sídle každé zemské vlády bylo zřízeno zemské četnické velitelství a v sídle okresního úřadu okresní četnické velitelství.

Zároveň četnictvo přestalo býti součástí vojska, ale zůstávalo s vojskem v jisté právní souvislosti. Ve věcech týkajících se bezpečnostní služby podléhalo četnictvo nyní politickým úřadům okresním a zemským a ve věcech vojenských, hospodářských a správních četnickým představeným, v obou směrech pak bylo podřízeno v nejvyšší instanci ministerstvu zeměbrany, které při všech opatřeních rázu bezpečnostního bylo vázáno dohodou s ministerstvem vnitra. V Uhrách po znovuzavedení v r. 1881 podléhalo četnictvo ministerstvu zemské obrany (honvédů) jen ve věcech osobních a disciplinárních, ve věcech správních a policejních bylo jeho nadřízeným úřadem ministerstvo vnitra.

Hlavním určením četnictva bylo udržování veřejného pořádku a bezpečnosti. Význam toho úkolu ocenil rakouský ministr vnitra, když při zavádění četnictva v Rakousku ve své přednášce dne 30. května 1849 uvedl, že orgány soudní a výkonné moci jen tehdy se mohou dosti účinně projeviti a uplatniti, dostane-li se jim materiální síly, kterou by mohly udržeti klid, pořádek a bezpečnost.

První obsáhlejší úpravy se dostalo instituci četnictva zákonem ze dne 26. února 1876, čís. 19 ř. z., jenž pak byl nahrazen zákonem ze dne 25. prosince 1894, čís. 1 ř. z. z r. 1895. V Uhrách upravily četnické poměry zák. čl. II. a III. z r. 1881.

Tím by byl stručně nastíněn vývoj četnictva v zemích, z nichž se skládá náš stát, a stav, ve kterém převzala četnictvo po státním převratu naše republika.

V Československu upravuje poměry četnictva zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 299 Sb. z. a n., doplněný zákonem ze dne 31. ledna 1928, čís. 28 Sb. z. a n.

Četnictvo Československé republiky jest rovněž vojensky organisovaný sbor strážný, jenž jest určen k tomu, aby podle stávajících zákonných předpisů a podle nařízení příslušných úřadů státních udržoval v celém území Československé republiky veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost.

Československé četnictvo jest orgánem politické správy státní a jest tudíž v příčině vykonávání služby bezpečnostní podřízeno politickým úřadům státním. Politický úřad prvé stolice jest představeným úřadem pro četnictvo konající službu v jeho obvodu; jemu přísluší bezprostřední řízení služby četnické a dohled na její vykonávání.

V příčině výcviku, vyučování, kázně a kontroly služby, pak ve věcech správních a hospodářských podřízeno jest četnictvo četnickým důstojníkům.

V obojím směru podléhá četnictvo v poslední instanci ministerstvu vnitra.

V důsledku vojenské organisace podléhá československé četnictvo vojenským trestním zákonům a soudům a platí pro ně vojenský služební řád. K udržení vojenského pořádku a kázně v četnictvu jest ministerstvu vnitra přidělen generální velitel četnictva. Disciplinární předpisy pro četnictvo stanoví ministerstvo vnitra.

Organisace četnictva se musí shodovati s organisací ostatních úřadů potud, že se zřídí v sídlech politických a soudních úřadů také přiměřená četnická velitelství.

Československé četnictvo se dělí na

1. četnické stanice ve větších a důležitých místech; sídla a stavy jejich určuje zemský úřad v dohodě se zemským četnickým velitelstvím,

2. okresní četnická velitelství v sídle každého politického úřadu; zahrnuje všechny četnické stanice dotčeného politického okresu,

3. četnická oddělení, jimž jsou podřízena okresní četnická velitelství s příslušnými stanicemi; sídla velitelství četnických oddělení určuje ministerstvo vnitra po vyslechnutí zemského četnického velitelství a zemského úřadu,

4. zemská četnická velitelství v sídle každého zemského úřadu; zahrnují veškeré četnictvo dotčené zemské správní oblasti a tvoří po stránce vojenské, hospodářské a správní samostatné útvary. Zemská četnická velitelství jsou podřízena ministerstvu vnitra.

U každého zemského četnického velitelství jest zřízeno doplňovací oddělení za tím účelem, aby tam byli teoreticky vycvičeni četníci na zkoušku pro službu četnickou a definitivní četníci na velitele stanic.

Z uvedeného vidíme, že v zásadním pojetí a určení četnictva nenastalo u nás velkých změn. Nejdůležitější změna jest, že četnictvo jest nyní ve všech směrech podřízeno ministerstvu vnitra. I když nedoznala organisace četnictva skoro žádných a jeho zákonné určení vůbec žádných změn, přece jen došlo k obrovským změnám v prostředcích a cestách, jimiž jde četnictvo v plnění svého velkého a odpovědného úkolu — udržování veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti.

První neblahý zjev, s nímž jsme se setkali po státním převratu, byl neobyčejný rozmach zločinnosti. Nebudeme zde pátrati po příčinách, není to ani naším účelem. Prostě konstatujeme ten fakt, že se zločinnost úžasně rozmohla nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. Stoupl počet zločinů, těžkých zločinů jak proti životu a zdraví, tak majetkových, které co chvíli postihují stejně obydlená centra jako dosud klidný a tichý venkov a vzrušují rafinovaností způsobu provedení.

Není oboru lidského vědění a technického pokroku, aby se ho ihned nezmocnila zločinnost k provádění svého nekalého řemesla a zahlazování stop své zhoubné práce. Při tom se nešetří na obětech a bohužel velice často se nešetří ani životů postižených, ale i životů strážců veřejného pořádku konajících svou těžkou služební povinnost.

Tím nastala potřeba zvýšené ochrany veřejné bezpečnosti a zároveň také veřejného klidu a pořádku.

Poválečná psychosa zrodila dále různá hnutí a směry, které namnoze pod vlivem zahraničních událostí ruší spořádaný chod státní administrativy, brzdí klidný hospodářský rozvoj a někdy ohrožují i samu samostatnost, celistvost státu a jeho demokraticko-republikánskou formu. Jest na bíle dni, že zachovávání zákona vydaného na ochranu republiky a zákonů i nařízení jej doplňujících se stává životní státní potřebou.

Konečně jen v zájmu úplnosti dlužno připomenouti rozšíření motorismu a s ním souvisící nutnost dohledu na dodržování dopravně policejních předpisů na veřejných silnicích a cestách a bezpečnost veřejné dopravy vůbec.

To by byly tak zhruba nejhlavnější úkoly, které čekaly československé četnictvo, sotva se ustavilo a zkonsolidovalo.

Po státním převratu většina četníků — německé a maďarské národnosti — opustila naše území, takže bylo nutno tvořiti sbor československého četnictva znovu, téměř od základu. Vzhledem k tomu se nedoporučovalo prováděti nějaké podstatné, strukturální změny na sotva dokončené výstavbě a bylo nutno hledati pro úkoly, které vybočovaly sice z dosud běžné formy veřejné služby bezpečnostní, ale přece jen spadaly pod její pojem a účel, nové cesty a metody, přiměřené změněné době i poměrům.

A tak vznikly v mezích vžité, řekl bych tradiční, soustavy četnické nové útvary, které osvědčenou organisaci neměnily, služební činnost stávajících četnických útvarů ponechávaly nezkrácenou, jen ji doplnily a zintensivnily. Zřízení těchto útvarů bylo ovládáno dvěma vůdčími myšlenkami: myšlenkou zvýšení odborného vzdělání a myšlenkou dosažení největší pružnosti a pohyblivosti s využitím motorisace, telefonisace a radia.

Skolení četnictva dostoupilo již takového stupně, že další všeobecné jeho zvyšování by bylo již překračovalo hranice možnosti, nehledě ani k tomu, že by nebylo bývalo hospodárné, ani účelné. Volil se proto postup opačný. Škola četníků na zkoušku zkrácena o dva měsíce a zato pro vybrané síly pořádány speciální kursy kriminologické, pátrací, dopravní, lyžařské, horolezecké a j., na nichž se vzdělávali odborníci pro zvláštní účely.

Z těchto sil pak byly sestavovány zvláštní oddíly ve vhodných střediscích, které pak vedle stávajících útvarů obstarávají v širším teritoriálním okruhu speciální úkony; nemají vlastní vyhrazené kompetence, nevylučují ani nezkracují činnost četnických stanic, zasahují jen nebo teprve tehdy, když řešení případu vyžaduje zvláštních odborných znalostí nebo zkušeností, případ odborně přezkouší, případně zpracují a dokončí. Proto pracují v širším okruhu a jsou za tím účelem vybaveny potřebnými motorovými vozidly, jichž počet se stále doplňuje.

Zároveň se zhušťuje telefonní spojení četnických útvarů a stávající telefonní spoje se v dohodě s poštovní správou přeměňují v stálé spoje denní a noční. Použití rozhlasu umožněno vzácnou ochotou Radiojournalu a zavedeno prozatím jen pro službu pátrací jako t. zv. bezpečnostní rozhlas, který dociluje stále větších a větších výsledků.

Takovými oddíly jsou:

1. Četnické pátrací stanice pro těžší a komplikovanější kriminální případy. V jejich čele je ústřední četnické pátrací oddělení, které veškerou četnickou službu pátrací řídí a usměrňuje a zároveň působí jako evidenční úřad potulných cikánů. Ústřednímu četnickému oddělení je též přidělen Ustav pro výcvik a chov služebních psů četnictva v Pyšelích.

2. Četnické pohotovostní oddíly k zesílení služeb k udržování veřejného klidu a pořádku.

3. Četnické silniční kontrolní stanice pro odborný dohled nad zachováváním dopravně-policejních předpisů na veřejných silnicích a cestách a poskytování první pomoci při těžkých silničních nehodách.

K těmto oddílům se důstojně druží četnické letecké hlídky, které bdí nad zachováváním státní svrchovanosti a moci v prostoru vzduchovém.

Vylíčený systém organisace četnické služby se záhy plně vžil a získal si obliby naší veřejnosti, která vždy a ochotně podporuje četnictvo při konání jeho namáhavé služby; vžil a osvědčil se doma, jak se přesvědčujeme denně, a došel uznání a zavedení i v některých jiných státech.

Tím, že četnictvo pečuje o veřejný klid a pořádek a stará se o zamezení a potlačení všech rušivých výstřelků, přispívá v nemalé míře k zabezpečení státu. Čím je tato péče vydatnější, tím je také bezpečnost větší a spořádaný stát, v němž vládne právní jistota a jest zaručen nerušený kulturní a hospodářský vývoj, jest nejbezpečnější oporou míru uvnitř i zvenčí.