Čím platilo před začátkem používání peněz nebo zlata?

100 Korun.
Bankovka z roku 1920.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Čím lidé platí.

V knize Das Geld líčí dr. Robert Eister vznik, dějinný vývoj a sociální význam peněz.

Nejdříve užívali lidé jako platidla toho, co se jim při jejich stupni kultury zdálo nejvzácnejším, na příklad staří Egypťané obilím, staří Germáni vínem a pod. Velmi rozšířeným platidlem, jehož se leckde užívá ještě dnes, byl dobytek, zejména svině; hlavy sviní a celé svině na starořímských a starogallských mincích připomínají to ještě dnes.

U mnohých národů platilo se a platí podnes kožemi; dokonce i podešve byly tu a tam platidlem. Číňané měli zvláštní peníze, zhotovované z kůže vzácných bílých jelenů, chovaných v císařském parku.

Že rybáři původně platili rybami, o tom svědčí četné mince tvaru ryb; na Islandě byla treska ještě v 18. století platidlem a u obyvatel země Tibbu nalezeny byly jako platidlo sušené ryby.

Národy, které se ještě živily potravou, kterou si nasbíraly, platily všemi možnými plodinami, tak v Bolivii a Peru ořechy, jinde pepřem a ve starém Mexiku zrnky kakaa. Zrna kakaa jsou v Guatemale ještě drobnými penězi.

V Tibetu jsou obvyklým platidlem vlaské ořechy a v Číně tabák a čaj. Zvláště svérázný je cihlový čaj Tibeťanů, do tvaru cihel lisované odpadky čajové, z nichž se vaří polévka a které jsou běžnou mincí. Čím tlustší a špinavější je taková cihla, tím raději ji každý vezme.

V Habeši ještě dnes používá se jako platidla soli. Habešané nosili dříve vždy takové peníze v podobě dlouhých tyček soli s sebou a potkali-li se dva přátelé, vytáhl každý svůj kus soli a dal na pozdrav lízat druhému.

Jinou velkou skupinou primitivních peněz je šatstvo; velmi často používalo a používá se jako platidel šperků, které ovšem u národů primitivních vypadají zcela jinak, nežli šperky naše. Příšerným platidlem byly lebky, v Assanu zvířecí, u Dajaků však také lidské.

Velmi často platilo se mušlemi a to už v dobách prehistorických a později také v Babylonii, Egyptě a Číně. Nejvíce užívalo se mušlí plže kauri.

Zvláštní jsou peníze domorodců ostrova Japu, hotovené z aragonitu a tvořící mohutné, mlýnským kamenům podobné kotouče, které se přenášejí namáhavě na holích. Největší z těchto peněz jsou přes čtyři metry zšíří, mají zvláštní jména a jsou neprodejným stolkem obecním.

Africké peníze perlové záležely v pestrých perlách, které v dávných dobách byly dovezeny nebo nějak ukořistěny. Protože lesklý kov odjakživa byl šperkem a vždy hojně platilo se šperky, bylo to přechodem k penězům kovovým, které pak ponenáhlu převládly.