Co je to žlutý tisk? Možná ho čtete a ani o tom nevíte

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Lidové noviny - 1928, autor ill.
Slyšeli jste někdy pojem žlutý tisk nebo žlutá žurnalistika? Nejspíše ne, ale přesto jste už někdy v životě žlutý tisk četli. Článek z roku 1928 vás s tímto původně americkým pojmem seznámí a prozradí vám, proč je dobré si na něj dávat pozor.
Následující text pochází z roku 1928

Žlutý tisk.

V měsíčníku Duch Novin otiskl S. V. Klíma informační stať o t. zv. žlutém tisku americkém, kterou s doplňky odjinud podáváme ve výtahu.

V Československu a snad i v ostatní Evropě název »žlutý« tisk dosud nezdomácněl a časopisy tohoto typu jsou nazývány buď »sensační« nebo »bulvární«. Pojmenování »žlutý« tisk vzniklo prý tím, že před lety novoyorský časopis, pověstný honbou za sensacemi, uveřejňoval seriál humoristických karikatur, kde obrazy hlavního hrdiny, psa, byly tištěny žlutou barvou.

Tak prý vzniklo pojmenování pro sensační tisk »žlutý (angl. yellow) tisk«. Za jeho otce se pokládá William Randolph Hearst, zakladatel a majetník novoyorského Journalu, kdež zavedl čistě americkou zvyklost novinky a zprávy sám vyráběli; podle vtipného slova amerického nebránil skutečnosti, aby se za zprávou dodatečně dostavila.

Co tedy jest »žlutý tisk«? Časopis, který chtěje dosáhnouti co největšího počtu odběratelů, používá všemožných prostředků, jen aby předhonil konkurenční list zprávou ať rodinnou neb politickou. Tu mu ovšem telegraf a telefon znamenitě napomáhají. Falešná telefonní hlášení, kde se zpravodaj listu vydává za příbuzného osoby, od níž chce informaci vylákat, jest jenom nepatrné naznačení prostředků žlutého tisku.

Žlutý tisk ale dělá také vysokou politiku. Ve většině případů jest majetkem jednotlivců, u nichž s finančním úspěchem se dostavily též aspirace po vysokých úřadech politických, nebo touha zvýšit cenu majetku, který novinářský magnát má třeba v Mexiku. Proto urputný boj politický nebo nevybíravé prostředky, jak odstranit politické protivníky. Pokud jde o případ pozemku v Mexiku, některé »žluté« americké časopisy líčí krvavými barvami nepokoje v Mexiku, neschopnost režimu udržet v zemi pořádek, řinčí šavlí a volají po připojení Mexika k Spojeným Státům.

Že v tomto boji hrají také úlohu falšované dokumenty, křivě svědčící osoby, tak zvaní očití svědci a podobné prostředky, jest nasnadě. Žlutý tisk jest hlavně čten lidmi, dychtícími po sensaci stůj co stůj, třeba sensace dnes uveřejněná jest zítra vyvrácena. Žlutý tisk přináší jepičí zprávy, které se zamlouvají jepičím mozkům.

Tento tisk nemá bud vůbec vlivu na široké masy svého čtenářstva, nebo vliv jen nepatrný. Kandidátka, kterou podobný list doporučuje, mívá málokdy naději na úspěch; to svědčí o tom, že čtenáři sensačních listů se ženou opravdu jen za sensacemi a nevšímají si politického zabarvení zpráv a článků. Bývalo přesvědčení, že bulvární typ listu již nelze učinili přístupnější čtenářstvu, chtivému sensací, vždyť tisk toho druhu vykonal vše, aby noviny »zpopularisoval«.

Od několika let však vyvstal i žlutému tisku v Americe vážný soupeř. Podnikavá Amerika i v tomto ohledu vynašla něco nového. Jest to zcela nový typ časopisu, zvaný »tabloid«. Tyto časopisy nejsou obvyklými plachtami papíru, mají menší formát a jsou plné fotografií. Pod fotografiemi jest co nejstručnější text.

Kromě ilustraci má list referáty o rozvodech v nejlepší společnosti, dále třeba deník dívky, kterou svedl milionář, a podobné sensace, které se zamlouvají dívkám, jedoucím do práce v namačkané podzemní dráze.

Zprávy o důležitých světových událostech jsou zhuštěny na několik řádků, nebo se neuveřejňují vůbec. Tento typ časopisů, při kterém člověk nemusí vůbec přemýšlet, při němž stačí jen dívat se na obrázky, nalezl velkou oblibu a denní náklady takového listu přesahují milion výtisků.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1928, autor ill.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
7. července 2021


Diskuze k článku „Co je to žlutý tisk? Možná ho čtete a ani o tom nevíte“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.