Dávno zapomenutá přírodní kosmetika, která kdysi ženám přinášela krásu

Stará lidová kosmetika.

Ženy všech národů a věků měly své prostředky k zachování krásy a svěžesti pleti. Některé lidové prostředky nepostrádají zajímavosti.

Starověké Římanky kdysi užívaly líčidla z osličího mléka a chlebové střídky, takže opěvovány v Juvenalově satyře vyznačují se tváří, která oplývá chlebem. Prostředkem k zvýšení krásy byla ranní rosa z listí bylin nebo březnový sníh — prostředek tedy laciný; nákladnějším prostředkem byla smetana, kterou si mnohé ženy natíraly tělo.

Čerstvé maso telecí neb kuřecí prý přiloženo na tvář učinilo ji hebkou, stejně tak umývání krví drůbeže. Jiné prostředky se skládaly z čerstvého žloutku rozetřeného v lipové vodě, z kaše z hořkých mandlí nebo broskvových jader, dále bylo výborným prostředkem mandlové mléko, vodička z bobového květu, křen zavařený v mléce, nazývaný švédským líčidlem.

Mnohé dámy nosily i v noci hebké kožené rukavice k zachovaní bělosti a jemnosti paží a rukou. Joaues Marinelli ve své knížce z r. 1571 pořisuje intimitu prostředků k zvýšení krásy.

Podle Alpina v Egyptě se užívala k zvýšení krásy zvláštní jídla. Proti uhrům Bateman doporučoval vodičku z alkoholu, růžové a bezové vody, jinde se užívá t. zv. sirkové vody. Osiandr doporučuje rýžovou vodu s kafrem. Proti rudosti obličeje se doporučovalo nositi pod chodidly t. zv. voskový tafet.

Mnoho rad měli kdysi proti pihám: šlo hlavně o umývání v různých roztocích a odvarech, na příklad v roztoku soli kuchyňské, ve šťávě z řeřichy smíchané s medem, dobrý prostředek byl rozstrouhaný křen, také rosička se doporučovala.

Přirozeně, že se věnovala také péče vlasům. Natíraly se různými oleji i kořalkou, odvary z různých rostlin, na příklad tučnice. Jeden recept doporučuje pudrování hlavy, aby vlasy nevypadávaly. Hufeland přidává k pudru ještě pálenou kuchyňskou sůl.

Kdo se chce zbavili zrzavých vlasů, nechť je pročesává hřebenem namočeným v alkoholu nebo ocelovým hřebenem namáčeným v octě. K barvení šedivých vlasů se doporučoval antimon, cypřišové oříšky a zelené slupky z vlašských ořechů.

Vousky na tváři, které mnohé dámy trápily, se odstraňovaly dosti neestetickým prostředkem — plátěnými proužky natřenými ševcovskou smolou. Také zrna pryžce pomáhala.

K čištění zubu se užívalo prášku z upáleného chleba nebo dřevěného uhlí a mýdla. Také popel z tabáku se doporučoval mimo jiné prostředky, které též měly za účel odstraniti zápach z úst. Mnohých z těchto prostředků se užívá ještě dnes.