Delirium tremens: nemoc alkoholiků, která vede až k šílenství

Alkoholismus a šílenství alkoholiků.

Z chronického alkoholismu vznikají degenerační a zánětlivé změny v mozku, které vedou záhy k vážným poruchám duševním, jejichž ráz jest progressivní a které vedou ke slabomyslnosti často i značného stupně.

Ochablost a slábnutí se projevuje nejdříve ve sfeře ethické, povaha se znenáhla a postupně mění ad pejus, až se stane z alkoholika bezohledný ba brutální egoista, pro něhož blaho rodiny a čest hrubě ani není. Obzvláště dosahuje zchátralosť mravní značného stupně u osob dědičně zatížených.

Později se počíná jeviti nápadnější úbyt i ve sfeře intellektuální, nemocnému ubývá vnímavosti, paměti a soudnosti; energie vůle klesá stále. Při tom tu bývá častá rozlada a stísněnost, obzvláště ráno, dokud nepožil alkoholického nápoje; nemocní upadají snadno v affekt hněvu, který dosahuje mnohdy chorobné výše a přechází až ve zběsilou zmatenosť.

Tělesně trpí alkoholikové bolestmi hlavy, závraťmi, nespaním, děsivými sny, motorickými poruchami (třesením, obrnami) a mnohými chorobnými změnami, o kterých jsme již na jiném místě promluvili.

Mnohonásobné a rozmanité jsou trestní činy, jichž se alkoholik ve své duševní dekadenci dopouští. Při posuzováni příčetnosti jest hleděti ke stupni sesláblé intellektuální úkonnosti a ke stupni defektů ve sfeře ethické, pak k tomu, byl-li pachatel v době spáchaného činu v affektu.

Co do ochablé intelligence jest alkoholik na úrovni slaboduchých a posuzujeme jeho příčetnosť jako u těchto. Jestliže byl trestný čin spáchán v affektu, jest zjistiti, nebyl-li affekt, jak se dosti často stává, rázu exquisitně chorobného, při čemž by byla příčetnosť ovšem vyloučena.

Někdy se objevuji u alkoholiků také transitorní psychické poruchy, záležející v děsivých hallucinacích a prudkém mamu úkomém, stíhavém se záchvaty děsu a úzkosti.

Typickou takovou transitorní poruchou jest tak zvané delirium tremens.

Delirium tremens jest hallucinatorní zmatenosť se specifickými halucinacemi a typickým průběhem. Prodromální příznaky jsou kromě různých poruch alkoholismu přináležejících, hyperaesthesie smyslové, bolesti hlavy, neklidný spánek s děsivými sny, značné zvýšená dráždivosť i nerůdnosť a úzkostlivosť.

Záchvat, který se dostavuje při různých horečných chorobách, po úrazech, někdy po náhlé abstinenci, nejčastěji po přílišném pití, záleží v prudké úzkosti se stihomamem a v děsivých hallucinacich; delirie stíhavé jsou vyznačeny tím, že jest mamné nebezpečí imminentní, hallucinace zrakové jsou v tom směru charakteristické, že jsou přízrakové předměty mnohonásobné a ve stálém pohybu, (nemocný vidi množství bílých a černých postav, průvody, množství ptactva, myši, krys, much atd.); dále jsou tu význačné hallucinace hmatové, nemocnému leze po těle hmyz, kouši jej různá malá zvířata, jest otočen motouzy a pod., poměrně řidší jsou hallucinace sluchové.

Jest tu velký motorický neklid, nemocný hmatá po sobě, hledá kolem sebe, velmi často se pohybuje, jako by konal výkony svého povoláni, pohyby jsou třesavé; při tom jest úplné desorientován, zmaten.

Nemocný nespí, až teprve ve stadiu dekrescence dostavuje se nenáhle spánek. Záchvat trvá 3—7 dnů.

Za transitorniho psychického poruchu a v delirium tremens bývají dosti často spáchány násilné činy, jsou známy případy vraždy, zraněni, žhářství a i jiných ničivých činů. Činy ty vzešly z hallucinatorního zmateni, nebo z matných představ stihavých anebo z napjetí děsivého a úzkostlivého, není tu ani libertas consilii ani libertas judicii, tudíž jest vyloučena i příčetnosť.

Kromě těchto poruchů propadají alkoholici snadno a často psychosám, zejména paranoie se stihomamem žárlivosti nebo také melancholii se stihomamem a manii rázu provleklého.

S příčetností takto choromyslných alkoholiků má se to jako u těchto jednotlivých duševních chorob.