Drsná kletba na podporu českého krále Karla IV., kterou roku 1346 vyhlásil tehdejší papež

rubrika: historické články / zajímavosti, původně vyšlo: Hlas lidu - 1903, autor neuveden.
Když se řekne papež nebo Svatý otec, tak vás možná napadnou slova jako boží milosrdenství nebo dobrota. Papež Klement VI. (nebo také Kliment, Clemens či Clement) ale dokázal mluvit i zcela jinak. Článek z roku 1903 vám ukáže, jak tento významný papež kdysi proklel římského krále Ludvíka.
Následující text pochází z roku 1903

Papežské prokletí

Jak svatí otcové uměli proklínati, o tom jasný obraz podává kletba papeže Klimenta VI., vyřknutá na římského císaře Ludvíka roku 1346, tohoto znění:

„Prosíme boží všemohoucnost, by dotčeného Ludvíka nesmyslnost zahanbila, hrdost ponížila, jej mocnou pravicí svou porazila a do rukou nepřátel jeho vydala.

Ať padne v úkladnou síť!

Proklat budiž příchod i odchod jeho; Pane, potrestej ho šílenstvím slepotou a sběsilostí!

Pomsta boží i sv. apoštolů Petra a Pavla, jichž svatou církev potlačiti se opovážil a opovažuje, stíhej ho na tomto i na onom světě.

Celá země ozbroj se proti němu! Propast rozevři se před ním a pohlť ho za živa! Jméno jeho prvním kolenem vyhyň, památka jeho mezi lidem zmiz!

Živly veškeré buďte proti němu, dům jeho spustni, dítky jeho buďtež z něho vypuzeny, a před očima otce svého nepřítelem utraceny!

Amen“.


Poznámka Bejvávalo.cz
Než se Klement VI. (rodným jménem Pierre de Rosieres) stal papežem, tak byl mimo jiné i učitelem mladého českého prince Václava, ze kterého se později stal český král Karel IV. Díky tomu z nich byli i v pozdějších letech přátelé.

Výše uvedená kletba patřila římskému králi Ludvíku Bavoru, který tehdy podobně jako český král Karel IV. usiloval o pozici římského císaře.


Původní zdroj historického článku:
Hlas lidu - 1903, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
23. října 2022


Diskuze k článku „Drsná kletba na podporu českého krále Karla IV., kterou roku 1346 vyhlásil tehdejší papež“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.