Vytřel jim zrak.
Na konci roku 1859, kdy schylovalo se k velkému převratu věcí v Italii, zatčen byl v Neapoli jakýsi Filibechi, poněvadž prý se chtěl krále neapolského Františka II. zmocnit a Sardinsku vydat.
Velezrádce dovlečen jest k vůli větší bezpečnosti do Říma a soudcové papežští odsoudili jej na patnáct let do pověstného žaláře Carceri nuove. Ubohý odsouzenec jest nyní však opět na svobodě, pomohl si tímto památným spůsobem: Hned po svém uvěznění jal se totiž jeviti velkou sklíčenost a lítost.
Žádal za náboženské a modlitební knihy, zacházel co den se zpovědníkem svým a žalářník často na kolenou klečícího jej překvapil a jak se zdálo, byl v modlitbách hluboce pohroužen, posléze upadl Filibechi do nemoce. Lékařové aspoň tvrdili, že stůně.
Když se pak na to uzdravil, projevil se s velikým pohnutím svému zpovědníku, kterak za uzdravení své jen Bohu co děkovati má, ježto přislíbil putovati do svaté země. Zpovědník nemohl ovšem tak vážné vyznání zamlčeti, a na rozhodném místě skutečně uvěřili v zbožné předsevzetí kajícího vězně a změnili těžký jeho trest ve vyhnanství.
Více ovšem Filibechi nepotřeboval. Místo na břehy Jordanu šel rovnou cestou do Neapole, kdež se nyní v kruhu přátel svých raduje, že tak šťastně moudré pány Říma obelstil.
témata článku:
Diskuze k článku „Drzý útěk vlastizrádce z vězení, pomáhal mu v tom samotný Bůh“