Rozmluva o náboženství.
Jednoho večera přišed z práce domů a povečeřev, zašel jsem si na sklenku piva k pohovoření si se sousedy a byl jsem svědkem následující rozprávky o náboženství:
V. — Když jsi tak moudrý, pověz nám která víra jest nejlepší.
J. — Žádná.
V. — Nepřináležíš tedy k žádné víře?
J. — Nikoli. Býval jsem někdy také katolíkem, věřil jsem těm kněžským báchorkám; teď ale poznal jsem rozumem svým, že jest to humbug. Věřím dobrým lidem, ale nikoliv křápání tomu. Mohu se modliti kolik let a bůh mi nikdy nepomůže, ale když žádám o něco dobrého člověka, on jest vždy tak laskavý, že mi pomůže. Bůh ale nikdy žádnému nepomohl, kdo jej o to sebe více prosil.
V. — Ty tedy ani snad nevěříš, že jest nějaký pámbů, který celý svět stvořil a všechno spravuje a řídí.
J. — Tomu nevěřím, neb nikdo takového boha neviděl a nikdo nemá žádných důkazů, že by mohl takový bůh býti.
V. — Protože jest ten bůh duchem, který nikdy na zemi nesestoupí, aby jej lidé mohli viděti.
J. — Že ne? jak ale když sestoupil do ráje k Adamovi a k Evě, poručil jim, s kterého stromu mají jisti a a s kterého ne? Tak aspoň kněží to povídají. Já arci si myslím, že kdyby měl bůh takovou moc, že by nikdy nešel k vůli takové maličkosti dolů na zemi, ale poslal by svého anděla, zůstal by sám někde na pohovce v nebi, a zapálil by si deseticentový doutník. Jest to taková povídačka vymyšlená, jako ta o nějakém spasiteli celého světa. Kdyby takový svět spasil, byl bych i já spasen. Než kněží si z toho dělají řemeslo, aby jim jejich ovečky hodně platily za to, že nic nedělají a oni si pak za sebrané peníze od věřících prolévají posvěcený svůj chřtánek.
V. — Což ty ani nevěříš, že byl Ježíš synem božím?
J. — Jak bych to mohl věřiti, když bych přece musel napřed míti za to, že byl bůh ženatý a ani ten nejučenější kněz ještě nevypátral kdo by byla boží manželka. Jak mohl míti syna, když neměl ženy? Já jen četl, že Adam dostal ženu od boha a měl dva syny a z těch Kain zabil Abela a stal se pak poběhlíkem až do smrti.
V tom vstoupil pan M. do hospody a oba se na něho obrátili, žádajíce, aby je rozsoudil. On ale odpověděl, že také tak četl, ale že slyšel, že farmeři na Kaina políčili pytel a do toho že jej chytili — a hádky bylo tímto konec.
témata článku:
Diskuze k článku „Existuje Bůh? Takhle se o tom v roce 1882 debatovalo v jedné české hospodě“