Extrémní sucha a vysoké teploty v Čechách za posledních 1000 let

Obraz »Vyschlá řeka«.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Horka (sucha).

Pokud známo v dobách starých zvláště velké sucho bylo r. 962, neb celý rok žádný déšť nepršel v celém knížectví Českém, voda labská a vltavská byla se zkazila, pramenové přeschly, jezera vypráhla, že netoliko hovada lesní, ale i lidé vody k pití míti nemohli.

Roku 975 a 976 veliká sucha byla v zemi České, tak že tráva, listí i dříví lesní schnouti počalo.

Roku 988 bylo po celé zemi sucho veliké, kteréž všechna pole, louky i zahrady vysušilo, byliny i traviny vypálilo, osení vysmáhlo.

Obálka knihy »Živelní pohromy«.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Roku 999 bylo viděti velkou kometu na obloze, která svítila jako pochodeň a která prý způsobila taková sucha a vedra v Čechách, že mnohé řeky a potoky vyschly a ryby v nich lekly. Zápach hnijících ryb prý zkazil vzduch a vyvolal mor, který se po suchu dostavil.

Roku 1013 a 1014 vyskytly se veliká sucha, jež se uvádějí ve spojení s některými zvláštními úkazy, jež bylo lze pozorovati na slunci a na měsíci.

Roku 1014 od slavnosti velikonoční až do sv. Jana hlavy stětí (29. srpna) žádný déšť nepřišel, obilí vseté v zemi se velice ztenčilo, trávy uschly, dobytka mnoho zemřelo i mnohé studnice přeschly někde i v řekách vody leklými rybami zapáchaly, země na mnoha místech se pro horkost zapalovala a hořela.

Rok 1071 byl velice suchý s mnohými bouřkami a častým zemětřesením, jimiž utrpěly mnohé obce veliké škody.

Roku 1074 panovalo po tuhé zimě tak neobyčejné sucho a byl tak velký nedostatek vody, že nebylo lze vzniklé požáry hasiti.

Roku 1099 nepršelo od Svatodušních svátků až do listopadu; země všude pukala a veškerá úroda se zkazila.

Roku 1113 byla veliká letní vedra s lesními požáry.

Roku 1121 nesněžilo a nepršelo od 24. ledna až do 15. června, následkem čehož byla úroda velice špatná.

Roku 1127 byla v Čechách veliká suchota, kteráž i drahotu způsobila; byla také veliká proměna - na slunci i na měsíci.

Rok 1156 byl velice suchý a horký, neb nepršelo po 4 měsíce.

Roku 1176 nepršelo od svátků velikonočních až do polovice srpna, tak že panovalo téhož leta veliké sucho a na podzim se dostavila drahota.

Rok 1177 byl suchý.

Roku 1205 připomíná se suché léto.

Roku 1251 panovalo veliké sucho po celý srpen, září až do polovice října, že nebylo možno půdu osívati.

Roku 1260 způsobilo sucho na osení a na stromoví veliké škody.

Roku 1262 vzalo též suchem neb krupobitím osení veliké škody. Z toho povstalý nedostatek na obilí a drahota. Korec žita stál 120 denárů (10 zl.) a korec pšenice a hráchu 150 denárů (12 zl. 30 kr.).

Roku 1305 pro velké sucho nevyklíčilo skoro žádné semeno.

Rok 1307 byl velmi suchý s vedrem nesnesitelným a větrem žhavým, který osení polní a plodiny zahradní spálil.

Roku 1312 nepršelo prý od května až do prosince a letními vedry byla veškerá úroda zničena. Korec žita platil 30 grošů pražských (12 zl.).

Roku 1315 po velké suchotě nastaly deště neustále, kteréž způsobily opět povodně.

Roku 1352 panovalo veliké sucho, tak že obilí nemohlo řádně vzejiti a že bylo pak velmi draho.

Roku 1368 bylo viděti dlouhou kometu na nebi, za jejíž následek považována veliká suchota v Čechách; jarní obilí se špatně zvedlo, naproti tomu dařilo se víno (Děj. Prahy II. 62, Sucha str. 16).

Roku 1371 následovalo po mírné zimě veliké sucho a dostavily se často prudké větry .

Roku 1393 byla veliká suchota v Čechách, že v Praze bředli přes řeku lidé a byla voda zelená všechna jako tráva; bylo prý to na paměť smrti utopení sv. Jana.

Roku 1425 bylo horko veliké ve žních, že od horka lidé mřeli a na poli pracující padali.

Roku 1432 nastala skrze čtyři neděle (od sv. Jana, dne 24. června) horka tak náramná, že mnoho lidí jimi prý zahynulo.

Roku 1442 bylo velmi žalostivé léto a veliké sucho, že se v mnohých vesnicích dobytku vody nedostávalo a honili lidé dobytek do jiných vesnic a městeček a řval dobytek po polích chodě, neb vyschla tráva horkem a velikým suchem.

Roku 1470 panovalo v létě veliké sucho a horko.

Roku 1473 bylo veliké horko, déšť za půl čtvrta měsíce nepršel, od sv. Jiří až do sv. Bartoloměje nejen v Čechách, ale též v zemích sousedních, lesy a drny hořely, řeky a potoky přesychaly, obilí málo bylo, řepy, zelí a jiných věcí nic nebylo.

Rok 1474 byl též suchý, tak že sucho trvalo po 3 leta. Léto 1477 vynikalo velikým horkem, mnohými bouřkami a krupobitím. Řeky vyschly.

Roku 1503 byla veliká suchota na polích a počátek byl na sv. Filipa a Jakuba, že nepršelo deště žádného za tři měsíce, pro kteroužto suchotu drahé bylo obilí a píce. Lidé vytahovali obilí rukama, aby zrní nevypadalo. Nařizovaly se posty a modlení mimořádná za příčinou obecních neštěstí jako k vyprošení deště.

Roku 1504 nepršelo prý od prosince až do srpna. Též roku 1506 bylo sucho.

Roku 1509 suchota veliká byla, tak že dešť nepršel od Božího vstoupení až do sv. Václava.

Roku 1512 byla veliká suchota v létě.

Roku 1517 byla suchota bez dešťů, veliká mračna druhdy byla a zase zmizela.

Roku 1533 vyschly potoky a řeky suchem trvajícím 3 měsíce takou měrou, že bylo možno jimi procházeti.

Roku 1534 bylo zvláště suché jaro, vedra panující v dubnu a v květnu rovnala se největším vedrům letním, kdežto uprostřed léta sněžilo.

Roku 1536 letní sucho prospělo velice vínu, jež se velmi dobře zdařilo.

Roku 1538 trvalo sucho od dubna až do svátků vánočních. Za velkého vedra byly pozorovány mnohé lesní požáry, studnice a řeky vyschly až na dno, že bylo možno přejiti je suchou nohou; u Litoměřic jezdili lidé s vozy přes Labe. O suchu r. 1540 učiněn byl verš „Exsiccata levis cur flumina cerve requiris?“ (Proč jelene lehký vyhledáváš vyschlé toky). Přese všechno sucho zdařilo se víno i obilí.

Roku 1548 bylo veliké sucho, tak že bylo možno při nízké vodě v řekách chytati ryby bez velkého namáháni.

Roku 1574, ačkoliv na sv. Medarda pršelo, bylo pak veliké sucho při obloze zcela jasné, tak že ovoce předčasně uzrálo. Po celou zimu roku 1574 a 1575 mělo Labe u Litoměřic tak nízkou vodu, že toho ani nejstarší lidé nepamatovali.

Roku 1590 v době od 10. června až do 21. září pršelo pouze 2- až 3kráte; přes Labe u Litoměřic chodilo se pěšky. Voda říční stala se vedrem pro domácnost nepotřebnou. Jelikož řeky a potoky vyschly, byla nouze o mletí, z Prahy jezdili s obilím až do Roudnice; byla velká neúroda všude, jenom víno vydařilo se dobře.

Roku 1615 po kruté zimě následovalo horké léto, které zničilo polní úrodu a způsobilo lesní požáry.

Roku 1637 panovalo neobyčejné letní vedro, jež mělo za následek neůrodu.

Rok 1647 byl velice suchý, v létě a na podzim dostavily se kobylky, které sežraly trávu i obili; následovala veliká drahota.

Roku 1652 pozorováno bylo velké sucho a vedro letní a předčasné dozrání ovoce.

Roku 1657 bylo suché jaro při chladných severních a východních větrech.

Roku 1660 po chladném a mokrém jaru následovalo veliké sucho.

Roku 1661 byl neobyčejně suchým červenec.

Suchem r. 1665, které bylo připisováno kometě, vyschly všechny řeky a studnice, v mnohých krajinách byli lidé nuceni choditi pro vodu až 6 mil cesty; mnoho lidí a dobytka zahynulo.

Rok 1699 byl příliš suchý a vody nedostatek všude.

Rok 1707 byl velice suchý a neúrodný; Vltava v Praze měla tak nízkou vodu, že nebylo možno mleti, následkem čehož povstala nouze o chléb.

Roku 1711 pršelo od 26. května až do 12. července jenom jedenkráte a nedostávalo se následkem toho píce pro dobytek.

Roku 1726 udrželo se trvalé sucho; v měsících červnu a červenci panovalo neobyčejné sucho, tak že všechny potoky vyschly a Labe mělo velice nízkou vodu.

Roku 1746 byla suchá zima.

Roku 1747 a 1748 bylo suché léto, tak že byl všeobecný nedostatek vody.

Roku 1750 nepršelo v červenci a srpnu až do 24. září, tak že se pro sucho nemohlo v polích orati a že dobytek trpěl nedostatkem píce.

Roku 1752 panovalo sucho v červnu.

Rok 1753 vykazuje suché léto.

Roku 1754 bylo sucho od jara až do podzimu.

Roku 1756 bylo sucho v červnu.

Roku 1757 nepršelo na podzim po několik neděl.

Roku 1758 bylo sucho od března až do 5. července a následkem toho neúroda.

Roku 1759 nedostavila se bouřka ani dešť od 20. července do 19. srpna a panovala taková vedra, že všechno uschlo a že se prameny ztratily a byla nouze o vodu veliká.

Roku 1760 veliké sucho panovalo v srpnu a v září.

Roku 1761 nepršelo po celý měsíc.

Roku 1779 byla opět suchota veliká v zemi; přece ale úroda prostřední byla.

Leta 1787 a 1790 byla velice suchá.

Roku 1800 v měsíci dubnu byla veliká parna jako v psích dnech bývají, na to sucho veliké následovalo. Dne 19. v tomto měsíci v suchu stromy počaly pupence vystrkovati a dne 21. a 22. všecko kvetlo.

Leta 1809, 1825 a 1826 byla suchá.

V letech 1832, 1834 a 1835 byla trvalá sucha a neúroda.

Rok 1842 byl zvláště suchý a horký, že říčky, potoky a prameny vyschly a dvě třetiny mlýnů toho času na suchu stály.

Od roku 1863 až 1865 následovalo za sebou několik suchých let.

Leta 1870, 1874 a 1893 byla suchá.

Rok 1893 může se zařaditi k výstředně suchým letům s velkým nedostatkem vody, ano na jaře v Praze nepršelo od 22. března až do 3. května po 42 dny.