Falešná kočka, hloupá ovce a špinavé prase aneb proč křivdíme některým zvířatům?

Nekřivděte zvířatům!

Je celá řada úsudků o zvířatech, které se dědí a teze všeho dalšího ohledávání jsou považovány za naprosto správné.

A bohužel i učebnice a čítanky připisují různým zvířatům vlastnosti, které nikdy neměly. Je zcela nerozumno a nesprávno mluvit o faIešné kočce — zejména před dětmi, v nichž se takto, byť i neúmyslné, budí nenávist proti tomuto ubohému domácímu zvířeti, které je plašeno, ne-li týráno každým, kdo je uvidí. K tomuto týrání přispívá dosud velmi rozšířený názor, jakoby zvíře — živoucí bytost! — nemělo ducha nebo cit!

Je kočka opravdu falešná? Není. Je-li s ní tak nakládáno jako ku př. se psem, je zrovna tak věrná a přítulná, jako v tomto ohledu příslovečný pes. Jsou známy případy. kdy kočka z vděčnosti přináší svému veliteli, který se k ni dobře chová, myši a je známo několik případů, že kočka nad náhlou ztrátou velitele — když odejel — truchlila tak. že zhubeněla na kost a kůži. Také už bylo zaznamenáno několik případů, kdy kočka, zrovna tak jako pes, nad ztrátou svého pána hladem pošla.

Kdyby faleš byla základní vlastností kočky, proč by ostatní kočkovití dravci neměli tutéž vlastnost? Proč ku př. ne lev? Nebylo nic dosud pozorováno, co by dovolilo soudit u lva na falši, žije-li na svobodě. A v zajetí? Každý zná Iva Heřmana z Bubna a pak onoho, jemuž otrok Androklus vytrhl z pazouru trn. Když později byl Androklus Ivu v aréně předhozen, lízal mu tento ruku, místo co by ho rozsápal.

Lidé, kteří měli příležitost Ivy pozorovat, potvrzují, že je vděčný, ušlechtiv a dobromyslný. Ovšem je-li v zajetí týrán. jak se mnohdy stane nelítostnými krotiteli zvířat, rozzuří se a rozsápe svého trýznitele, což ovšem nic nepovídá o falši.

Vepř je všeobecně považován za nejnečistší zvíře, poněvadž žere všecky možné odpadky a má zvláštní zálibu pro hnilobné věci. Tuto vlastnost má společnou se psem, proč však pes je považován za čistšího?

Ostatně jsou chutě nejen u zvířat, ale i u lidí velmi různé. Evropan by se velmi zhrozil, kdvby mu při stole podal Číňan své nejzamilovanější jídlo — pečené žížaly a shnilá vejce.

Sami však i tak zvaní nejvznešenější Evropané pojídají zvěřinu, až když má »baut gout«, to jest, když je trochu nahnilá. Nebo zove se vepř nečistým proto, že si libuje v kalu a blátě? Pes to činí také a to způsobem velmi rafinovaným, váleje se ve všem možném.

Osel je považován za nejhloupějšího tvora a dostal svou existencí přiměřenou nadávku. Byl-li by však opravdu tak hloupý, nemohl by být tak užitečným domácím zvířetem a nebylo by možno užít ho ke všem pracím, které vykonává ku př. kůň. Ostatně v cirkusech vystupující oslové ukazují, že se dá výborně vycvičit.

Ovce nemá sice tolik duševních schopností jako kůň, nebo pes, ale nelze ji stavět níže než hovězí dobytek, ba ani ne níže než kočku. Kočka stojí duševně mnohem níž než pes, přec však se jí neříká, že je hloupá, kdežto ovce nebo hovězí dobytek platí za koncentraci hlouposti.

Ovce ztratila hodně se své duševní pružnosti, poněvadž se jí k ničemu v domácnosti nepoužívá. Ale vůl ku př. koná velmi užitečné práce a v cirkusech vystoupili už krotitelé s velmi cvičenými voly.

Mezi ptáky nadáváme všeobecně huse, že je hloupou. Proč? Brehm píše ve svém »Životě zvířat«: Proč se huse říká, že je hloupá, nemohl jsem ze života hus vypozorovat, a nejen to: pravý opak jsem zjistil. Divoká husa patří k nejpoťouchlejším ptákům. Domácí husa asi z těchže příčin jako ovce nebo hovado, zakrněla ve své chytrosti oproti huse divoké.

Ale svými duševními schopnostmi nijak si nezadá před ostatními opeřenci na našich dvorech a přec jen o ní říkáme, že je hloupá. Citovaný Brehm pozoroval husu, jak si zaopatřila dlouho postrádanou lázeň. Nikde ve dvoře nebylo louže, také nikde na návsi. Na dvoře stála pumpa a k jejímu výtoku byla přidělána hadice. Přišla služka, nahnula hadici a naplnila si džbán vodou. Po chvíli se přikolébala husa, zobákem nahnula hadici a nechala vodu po sobě stékat.

Had je obecným symbolem chytrosti a zatím je to jedno z nejhloupějších zvířat. Získat si důvěru hadovu, nebo naučiti ho něčemu, není vůbec možno. Tak zvaní krotitelé hadů dovedou je snadným pohledem hypnotisovat, ale jinak používajíce dobře vypozorovaných přirozených pohybů hadů dělají tak, jakoby zkrocená zvířata poslouchala jich rozkazů. Známý obchodník a pěstovatel zvířat Hagenbeck vyslovil se o hadech v tom smyslu, že jsou dle jeho pozorováni — nejhloupější tvorové.

Na mnoha a mnoha příkladech zvířat, v našich krajinách méně známých, dalo by se ukázat, jak ustálený zvykový úsudek jim křivdí. Abychom vzali ještě alespoň jeden z našeho nejbližšího okolí: Včely považují se všeobecně za hmyz velmi důmyslný, tak říkajíc inteligentní, ale jsou vlastně zcela hloupé; když jsou zbaveny svých zásob medu, snášejí nový do podstrčených voštin, zcela zapomínajíce na to. že si med nashromáždily.

Také jejich organisace tak velebená není téměř nic u srovnání organisací, s jakou se setkáváme ku příkladu u mravenců. Z suchozemských zvířat bychom ještě uvedli příkladem tuleně a mořského psa; oba tyto druhy byly dle svého vzezření a dle svého chování na souši považovány za tvory naprosto neohrabané.

A zatím cvičitelé těchto zvířat dočítají výsledků netušených a produkce cvičených tuleňů náležejí k nejzajímavějším, poněvadž se nikdo při pohledu na ono zvíře nemůže opravdu ubránit dojmu, že vidí před sebou stělesněnou nemotornost.