Globální oteplování v roce 1907: Po celém světě tají ledovce!

Posunování hranice ledovců.

Skoro všude na zemi pozoruje se nyní ustupování hranice ledovců. Úbytek obnáší ročně 4—5 metrů místy dokonce více než 20 metrů, kdežto nezměněný stav nebo postup o několik málo metrů mohl býti zjištěn jen na několika málo místech.

Tak jeví ledovce v Alpách a v Pyrenejích, které ještě před několika lety se neměnily nebo slabé postupovaly, neklamné známky ústupu. Četné malé rovněž v Alpách, v Dauphiné a v Savojsku a v Pyrenejích ležící ledovce v posledních letech úplně roztály. U jiných nastal opět takový úbytek vody při tání, že sváděná voda již pro umělé zavodňování a průmyslové závody nestačí.

V Kavkaze ustoupila ledová hranice u Bartaie za čtyři léta o 55.5 m, v Tianšanu v Asii u Mataon ďIlli ve dvou letech o 36 m, v Kaskádovém pohoří Severní Ameriky u Mount Rainera v 37 letech o 250 m, u Nisqually v téže době asi o půl kilometru, v Andách Ecuadoru v 30 letech o 150 m a také v rovníkové Africe ustupuje ledovcová hranice Mubuhu na východních svazích Ruvenzori ponenáhlu nahoru.

Poněvadž rozsah ledovců záleží z valné části na temperatuře a srážkách, jest ústup ledové hranice důležitou okolnosti pro posouzení klimatických poměrů. Klimatické periody opakují se totiž v době 35 let, jak ze stoupání a klesání Kaspického moře a také dle postupu nebo ústupu ledovcových hranic dle E. Richtra na celé zemi shodně lze pozorovali.

Nyní nalézáme se dle toho na celé zemi v suché periodě.