Už v minulosti lidé pomocí zařízení a kanálů předávali důležité informace, a tím formovali to, co v současné době známé jako public relations.
Před 18. stoletím: Počátky PR
Dohledat můžete celou řadu důkazů, že se metody public relations používaly už ve starověku, například 469 let před našim letopočtem. Právě tehdy si řečtí filozofové uvědomili význam veřejného mínění a učili panovníky, jak přesvědčit širokou veřejnost prostřednictvím rétoriky (mluvením na veřejnosti).
V roce 394 našeho letopočtu se stal svatý Augustin odborníkem na public relations pro císařský dvůr. V podstatě tehdy dělal něco jako tiskovou konferenci.
V raných počátcích bylo public relations kritizováno za to, že se někdy stalo hlavní formou propagandy.
18. století: Období tisku
Poté, co byl vynalezen tiskařský lis, se velice rozšířila propaganda. Významné osobnosti tak mohly ovlivňovat širokou veřejnost. Stejně tak se z public relations stal skvělý nástroj v okamžiku, kdy se z mnoha států staly demokratické země a občané měli volební právo.
Techniky public relations se využívaly k různým věcem, nikoliv jen v politice. Benjamin Franklin použil tiskařský lis ke kampani proti otroctví, k zvýšení národní bezpečnosti i k zlepšení vzdělávání. V průběhu americké revoluce Thomas Paine napsal pamflet zvaný „The Crisis“, jehož cílem bylo přesvědčit armádu generála Washingtona, aby zůstala a bojovala i poté, co přemýšlela o dezertování.
V té době se tedy objevovaly i první reklamní články, i když neměly ještě takovou podobu, jakou mají dnes.
Bohužel, není dohledatelné, kdy se objevil první tištěný PR článek, nicméně velice zajímavým marketingovým počinem se stal PR článek ve Slovenských novinách z roku 1943. Jestliže vás tedy zajímá, jak se psaly PR články, článek představující firmu Jána Bakoša je skvělou názornou ukázkou. Ján Bakoš byl prastrýc Martina Rosta, jenž je členem týmu magazínu marketaci.online.
20. století: Věk masmédií
V posledních několika staletích slouží obor public relations lidem, ale i firmám, které si chtějí vytvořit pevné vztahy a udržet dobré renomé před veřejností.
Postupem času se do této oblasti dostaly i technologie. Zavedení hromadných sdělovacích prostředků (jako televize a rozhlas) způsobilo, že se zprávy dostaly do všech koutů světa, a tím se připravila i půda pro velice úspěšné PR kampaně.
Počátkem 20. let se během hnutí za osvobození žen uskutečnil jeden z nejznámějších reklamních kousků. Cigaretová společnost Lucky Strike najala Edwarda Bernayse, aby jí pomohl zvýšit prodej cigaret.
Bernays je nyní označován za průkopníka v oblasti public relations. Všiml si totiž toho, že ženy kouřící cigarety jsou širokou veřejností vnímány negativně a označovány za prostitutky.
Chtěl toto negativní vnímání změnit, a proto vytvořil hnutí za osvobození žen. Zaplatil ženám, aby kouřily během Easter Sunday Parade v New Yorku.
Fotografie a záběry z této události obletěly celý svět, a to díky hromadným sdělovacím prostředkům, přičemž akt byl považován za protest za práva žen.
Poté ženy po celém světě začaly kouřit, a tím cigaretové společnosti Lucky Strike enormně vzrostly tržby.
21. století: Věk digitálních a sociálních médií
Další zlom nastal v okamžiku, kdy byl zaveden internet, protože informace se přes internet šířily rychleji a byly dostupné ještě větší mase lidí.
Zajímavé články na téma PR a reklamy nabízí i magazín o marketingu marketaci.online.
Public relations však muselo držet krok s měnícím se mediálním prostředím a přizpůsobovat se novým způsobům komunikace. V roce 2008 došlo v amerických prezidentských volbách k účinnému využití sociálních médií, přičemž touto cestou se politici propojili se svými voliči.
Bývalý prezident Barrack Obama používal platformy sociálních sítí (Facebook, Myspace, Twitter, LinkedIn a YouTube), aby byl populární mezi americkou mládeží. Průzkumy veřejného mínění odhalily, že tato taktika byla vskutku úspěšná, protože Obama tehdy získal téměř 70 % hlasů od voličů mladších 25 let.
Stále tedy vznikají placené články a komunikaci dominují zejména sociální média, jež se stala populárním a účinným nástrojem, jenž používají všichni PR specialisté.
Článek není historický text a informace v něm uvedené nemusí vyjadřovat názory redakce.