O epidemiích.
„Nemoci epidemické“ jsou takové choroby nakažlivé, které se vyskytují ve velikém počtu v jisté době a v jisté krajině.
Nevymizí-li tu nikdy a vyskytuje-li se tedy v takové krajině nemoc nakažlivá četnými případy stále, jinými slovy, je-li epidemie té které choroby v jistém kraji nepřetržitá, takže jedni se uzdraví neb umrou, jiní zase onemocní, aby je stihl týž osud jako předešlou skupinu, mluvíme o endemii, kterou způsobují choroby endemické. Sem patří mor v Indii, cholera v jiných zase krajích.
Někdy jest epidemie po tak velikém okrsku rozšířena, že lze mluviti o zamoření celé země, nebo velké části jistého dílu světa, kde nemoc většinu obyvatelstva postihuje. Tu mluvíme o pandemii.
Příkladem takové pandemie může nám býti veliká epidemie chřipky, která zuřila v Čechách okolo r. 1890, která tenkráte brázdila mnoho měst ve střední Evropě.
Na tuto epidemii většina čtenářů bude se ještě pamatovati — málokdo zůstal v některých městech ušetřen.
Nezapomeňme však, že jak při endemii, tak při pandemii běží o choroby epidemické.
Některé choroby bývaly epidemické, nyní vyskytují se ojediněle, třebas dosti často. Tak příjice (syfilis) byla ve vojsku obléhajícím Neapol r. 1111 epidemickou, — nyní, ačkoli ve velkých městech až i desetina obyvatelstva nemoc tu přestála (vojáci, studenti, vůbec lidé svobodní), nemluvíme o epidemii. Naopak zase může některá nemoc nakažlivá nabýti rázu epidemického, kterého nemívala.
Nejobyčejnější choroby epidemické jsou:
Osypky (spalničky), růžovky, spála, zádušný kašel, neštovice pravé, neštovice plané, záškrt, zánět příušnice epidemický, chřipka — občas cholera nebo mor v některých krajích, také epidemický zánět plen mozkových, čímž jsme vypočetli nejobyčejnější nemoci z této skupiny, z nichž cholera naposled roku 1866, mor pak maličkou epidemií na sklonku r. 1895 ve Vídni se ohlásil, vzešed z vědecké laboratoře a na štěstí na malý počet obětí obmezen zůstav.
Jaká to pestrá řada chorob! Jak co do závažnosti, tak co do hojnosti případů.
Vedle takových spalniček, kterým bezmála žádné dítě neujde — podivuji se ve škole, když vyptávaje se některého dítěte zvím, že nemělo spalniček, a podivuji se ještě více, slyším-li, že nemělo dosud žádné dětské osutiny ani jiné nákazy — vedle této obecné choroby vidíme epidemický zánět plen mozkových, který několika případy v právě minulé zimě i v Praze se vyskytl, většinu svých obětí usmrtiv.
témata článku:
Diskuze k článku „Historie velkých epidemií v Evropě“