Humor našich předků: umění prodávat pivo, nemoci z povolání a další vtipy z roku 1897

Veselí lidé.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Z odboru lékařského.

Na „záškrt“ — stůně ponejvíce — pražsky kat Wohlschläger!

Rakovinou — trpí ponejvíce provazníci, neboť chodí stále nazpátky!

Vodnatelnost — dostávají velmi často pražští hostinští a proto nepijme žádné pivo!

Na zápal — stůňou velmi často kuřáci, neboť statistika zaznamenává velmi mnoho případů !

Běhavku — dostávají dosti často kasíři — větších závodů!

Zvracením — trpí všichni návštěvníci německého kasina, neboť tam se obyčejně přechlastají!

Filosofie sládka.
»Dobré pivo uvařiti dovede ledakdo; ale vařiti pivo špatné a mít velký odbyt na ně, to je umění!«
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Dva světy.

Něžný manžel pravil k choti; „Co mi do celého světa; ty jediná jsi mi světem!“
Panská zaslechla ta slova ve vedlejším pokoji a když jí držitel světa v krátce to samé opakoval, řekla: „Aj, milostpane, což chcete tak brzo svůj krásny svět opustiti?“
— „Ticho!“ vece pán, „vždyť mám dva světy, jeden starý a jeden nový!“

Omyl

Emča: „On Jarouši je ale hloupý!«
Jarouš: Oho ! Snad se spletla s Karlíkem Novakovic, ten za ní pořád chodí!“

Snad né !

Milenec: (ohnivě) Oh, slečno, vy ani nevíte, jak vás miluji! Moje srdce láskou hoři — —
Slečna: (jej přeruší) Měla bych snad tedy zavolati hasiče!“

Zámek.

Venkovan četl v novinách, že lze v jistém železářském obchodě dostati neotevřitelné zámky. „U sta hromů !“ zvolal, „totě notná hloupost, co mi platen zámek, když jej nemohu otevříti?“

Nemístná průpovídka.
Kupec Vondráček (k žebráku): »Jakže ? Vy že jste němý? To by mohl každý říci.«
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Už seděl.

Chef (k novému agentu, který se hlásí o místo) : „Přál byste si nějaké místo u mně, není-li pravda.“ Agent : „Ano, prosím vašnosti.“ Chef : „Tedy dobře, ukažte sem vaše vysvědčení a zatím se posaďte.“ Agent (jenž byl již trestán) : „Děkuji vašnosti, už jsem seděl!“

Sluha.

Pán k služebníkovi : „Vidíš Petře, máš pěknou službu a přece nemůžeš vyjiti!“ Sluha : „Co se toho týče, já vyjdu, — ale vždy příliš brzo!“

Co je ironie.

Když si dá ženatý pán do novin „nabídnutí k sňatku“ a po té následkem obdrženého dopisu jde na „rande vous“ a spatří ku velikému svému úžasu, že má dostaveníčko se svojí vlastní — ženou !

Z rozmluvy neživých věcí.

Nůž. „Jak se vám teď líbím, drazí?“
Vidlička : „Opravdu, ten brusič udělal tě o kolik let mladším!“
Talíř: „Vypadáš opravdu mladě, i přes to, že jsi přišel nyní o všechny zuby!“

Hubička

Mnohému manželi jest milejší, když dostane „hubičku“ od sličné kuchařky, než „hubu“ od své ženy.