Humor: nejlepší, neúčinnější a nejlevnější lék na každou nemoc

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Encyklopedie humoru a vtipu - 1888, autor Hugon Wunsch
Pondělí třináctého? No, jistě se dnes máme na co těšit. Ale třeba vám s tím pomůže historický článek z roku 1888, který vám vysvětlí, že ten nejlepší lék vám nepředepíše lékař, ani vám ho neprodají v lékárně. Nejlepší lék na řadu problémů vtip, humor a dobrá nálada. Posuďte sami, zda text starý 135 let platí i dnes.
Následující text pochází z roku 1888

Nejlepší lék je humor

Tuze dobrou věcí jest domácí lékárna, která za každé příležitosti dovede poskytnouti aspoň dočasné úlevy, zvláště na venkově, kde lékárny od místa na hodiny jsou vzdáleny.

Leč takovou lékárničku nemůže si každý tak snadno poříditi, a to z toho jednoduchého důvodu, že schází semo tamo ten tak zvaný „nervus rerum gerendarum“ čili „všemohoucí nerv“, neb jak se vulgárně říká „monajs“. „Veselá mysl jest půl zdraví, čili celá hapatyka!“ pravil kýsi veliký filosof, a kdož by chtěl o pravdivosti slov těch pochybovati?

Uváživše důkladně všecky tyto věci, odhodlali jsme se, velectěnému obecenstvu založení takové apatyky usnadniti, a rozesýláme každý týden po vší vlasti plné škatulky pilulek, koření, prášků a lahvičky lektvarů, mastí i vodiček do té zázračné domácí lékárny, která týden co týden rozmnožovati se bude a poskytne trpícím blahodějné pomoci, až vzroste v hapatyku, za kterou ani Adam (Lékárník na Václavském náměstí.) nebude se musit styděti.

Mámeť pro každého tu pravou medicínu pohotově. Stůně-li někdo — na veliké společnosti a chce-li se v nich stkvíti humorem, a má-li strach, že mu záhy dojde vtip, ať si jen vybéře příhodnou lahvičku, naplněnou humorem, hezky po lžičce ji vyzunkne a hned bude zdráv jako ryba, ba co více, bude vynášen jako milý společník, jenž žádného nezarmoutí, a bude ve společnostech hledán více než zlatník s andělíčky. Chce-li pak kdo zvláště duchem vyniknouti, nechť vezme „škatulkam aforismaticam“ a jistojistě bude veleben jako duchaplný muž.

Při jakékoliv příležitosti, ať na Nový rok neb na Sylvestra, ať při hostině, svatbě neb křtinách, ba pro každý den nalezne tam příhodnou dosi — a to nejlepším při naší léčební methodě jest, že si každý dovede recept napsati sám, a je-li jen trošku čiperným, nalezne bez cizí pomoci to pravé a spásonosné.

Trpí-li kdo — dlouhou chvílí, ať si jen otevře „Dicta collectanea“ čili „anekdotica“ a uvidí, že bude hned po bolesti.

Píchá li někoho příliš u srdce — pro hezkou „majku“, nechť si jen přičichne k lahvičce s heslem „tchyně“ neb „žena“ a možná, že píchání ihned přestane.

Schází-li někomu — plná tobolka, neb tlačí-li ho někde — střevíc, ať si naleje trochu satyry do sklenice, však on brzy zapomene, co mu schází a co ho tlačí. Je-li kdo melancholikem, může sáhnouti do kterékoliv přihrádky, a uzdraví se; je-li umdlen, občerstvi se, a je-li rozčilen, utiší se.

Trápi-li tě — sličná panenka a chce-li mermomocí, „bys ze svých písní trůn ji udělal“ a jej v obávaném památníku postavil, budeš slaven všude, kam s památníkem tvá trůnní práce se dostane.

Jsi-li tak hubeným, že se ti vysmívají, že nemáš ani žádného břicha, napij se jen zázračného elixíru z naši lékárny a budeš se smíchem za břicho popadati, čímž nejlépe posměváčky své zahanbíš, že budou za příkladem Galileiho musit říci: „A on je přece má!“

Schladí-li si na tobě někdo žáhu, střikni po něm „aqua sarcasmi“, a hned zkrotne.

Leži-li ti někdo v žaludku — nalej si trochu „magadoris epigrammatici“ a ztrávíš jej hnedle, jako bys měl pruský žaludek.

Povídá se sice: „Komu není s hůry dáno, že v apatyce nekoupí“, tohle ale u nás neplatí. U nás v apatyce koupí každý, ať už mu s hůry dáno nebo ne, — tuze moc pěkných a užitečných věcí, kterých s prospěchem bude moci užiti.

Universální náš prostředek proti všem nemocem jest smích. Vždyť již náramně učený Montagne považuje smích, jejž nazývá „nos meilleures pieces“, za pravé specificum proti všemu spleenu. Kdo tohoto přírodního prostředku nezná, jest v lékařství ukrutně pozadu.

Smích vysvobodil již, mnohého od jisté smrti. Neznáte případ o Bornovi? Týž ku přání Marie Terezie zaopatřen byl svátostmi umírajících. Brzy na to jistý mouřenín tázal se po jeho zdraví, a Bornova sestra, která bratra (svobodného zednáře) dobře znala, zvolala: „Pane Ježíši, čert si přece pro mého bratra přichází!“ Bom se dal do hlasitého smíchu a uzdravil se.

Praví se, že Demokrit medovou vůní svůj život prodloužil, t. j. smíchem, neboť med jest obrazem smíchu, jako ocet pláče. Proslulý lékař Sydenham pak tvrdil, že příchod šaška (Kašpárka) do městečka prospěje mnohem více, než příchod dvaceti, různými léky obtížených oslů. Smích jest nejlepším zákuskem, který nahradí největší moudrost domácího lékaře. A náš lid, jenž slovy prostými a říznými nejlépe každou věc posoudí, říká: „Smutný duch suší kosti“.

Jako ve všem, tak i v naší lékárně najde někdo chlup, a to proto, že lékárny těší se špatné pověsti pro jich drahotu.

Však lékárna naše jest závod zcela jiný. Naše všecky medikamenty jsou za bukvici, dále mají tu velkou přednost, že jich nikdy neubývá, byť se jich i ustavičně užívalo, a konečně jsou připraveny zkušenými „magistry humoru“.

Po vodě, která v medicínách, našich lékáren převládá, není v našich medikamentech ani stopy, v každém jest spíše přiměřená dávka attické soli a vzácné jinak látky „esprit“, tak že naše praeparáty nikdy své léčivé sily neztratí.

Než, nač to zde všechno povídáme? Slavné publikum se přesvědčí, že jak je to tady namalované, tak je to vnitřků živé.


Původní zdroj historického článku:
Encyklopedie humoru a vtipu - 1888, autor Hugon Wunsch


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
13. listopadu 2023


Diskuze k článku „Humor: nejlepší, neúčinnější a nejlevnější lék na každou nemoc“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.