Americká žena v nebi.
“Next!” zvolal svatý Petr.
Předstoupila dle nejnovější mody přistrojená žena. Klobouk á la rozsednutý košík—sukně jako dole svázaný pytel . . .
“Co jste zač?” táže se Petr.
“Americká žena.”
“Jste jista, že jste byla ženou?”
“Well—já mám certifikát.”
“To nic není. Jste jista, že jste byla manželkou?”
“To jest—řídila jsem domácnost.”
“A v té domácnosti jste vykonávala co možno nejméně práce—co?”
“Vy ale přece—jako nebeský gentleman— nechcete, abych já, žena — vykonávala těžké práce.”
“Aha—a proto jste nechala ty těžké práce vykonávali jiným ženám— co?”
“Well—služkám—to je něco jiného . . .”
“To nejsou ženy?”
“Well—eh—vdaná žena přece musí míti trochu volného času pro své duševní osvěžení ...”
“Ano—chodit na klepařské párty— hrát tam karty—jíst samé cukroví až hodně ztloustne a pak běhat k specialním humbukářům, aby jí poradili, jak zhubnout... Vychovávala jste děti?”
“Mohla jsem si platit vychovatelky ...”
“Ah tak—peníze jste na ty děti obětovala—ale trochu svého drahocenného času jste jim obětovat nemohla— co?”
“Ale — můj muž nechtěl dovolit, abych se unavovala dětmi ...”
“A proto jste se musila raději unavovat a vysilovat lítáním po zábavách . . . Here,” při tom se obrátil k andělskému písaři, “zaveďte tu paní do nebeské kuchyně—její očistcem bude, že tam musí po celých sto roků loupat brambory.”
A žena?
Tušila, že jsou v tom nebi přísní, neúprosní — ale takový krutý trest přece jen neočekávala.
témata článku:
Diskuze k článku „Humor z roku 1911: Co se stane, když moderní Američanka přijde do nebe?“