Jaderské moře za časů, kdy mapa Evropy vypadala jinak a my byli námořní velmocí

Město Budva.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Adriatické moře.

Moře adriatické jest sice jediné, kterým se mocnářstvu našemu poskytuje přístup k přímému spojení s nejvzdálenějšími končinami světa, a tudy k obchodu světovému; tím větší jest však i důležitost jeho.

Na břehách jeho stojí staroslavné sídlo obchodu středověkého, Benátky; na pobřeží jeho zdvihají se novověká města obchodnická, Terst i Beka (Fiume).

Město Solin.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Celá délka adriatického (neboli jadranského) moře vypočtena jest na 120, šířka, kde jest nejprostrannější, na 30 míl zeměpisných, prostor pak, jejž vodami svými pokrývá, na 2807 □ míl.

Pobřeží, pokud k Rakousku sluší, počítajíc od nejvzdálenějšího konce: hory Dubovice v Dalmatsku, až k druhému konci: výtoku řeky Pádu, řečenému Porto di Gore v Benátsku, v rovné linii má 154 míl.

Město Spit.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Země rakouské, ježto při něm leží, jsou Benátsko s Benátky, Přímoří s Terstem a Pólou, Charvatsko s Řekou, Vojenské Pomezí s Karlopagem, a Dalmatsko se Zadrem, Šibeníkem, Splitem (Spalato), Dubrovníkem (Bagusa) a Kotorem.

Větší zátoky jsou : Zátoka Benátská, velmi široká, která však nemnoho do země vniká; zátoka Terstská, vbíhající na 3 míle do země, konečně zátoka Kvarnerská před Řekou, na 8 míl vnikající do země, 11 míl široká. Po celé délce Dalmatska jdou táhlé ostrovy jeden za druhým s nepočetnými průplavy a menšími zálivy.

Vodopády u města Šibenik.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Proudění mořské jest tu dvojí: totiž pravidelné pohybování vod přílevem a odlevem, pak náhodné, větrem spůsobované. Větrové na adriatickém moři panující jsou: Bora od severovýchodu, a vítr řečený levante od východu.

Méně bývá moře toto navštěvováno větrem severním (tramontana) velmi nebezpečným, a větrem poledním, tak zvaným scirocco (čti: širokko). Velké bouře mořské nebývají zde příliš časté, ale když nastanou, dosti zle řádívají.

Hladina adriatická stojí-li moře pokojně, jest barvy tmavomodré, a jen kde je půda mělčejší, jasnězelené. Patříš-li z výšiny nad Terstem na moře v čas letní, vypadá hladina tak hladká i jasná, žeť se zdá, jakoby koráby v dálce plovoucí v povětří se nesly.

Město Budva.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

U břehu je voda zelená a čistá jako v jezerách alpských, a při tom tak průhledná, že na dosti hlubokém dnu spatřiti lze lastury, ryby a raky.

Překrásné jest podívání z výšin Terstských : Hluboko se rozkláda Terst v půlkruhu podle zatoky; bílé domy svítí se jasně ve slunci; na přívrší zelenají se letní zahrady; četné koráby v přístavu zakotvené vidí se s hůry jako čluny, vzdálené pak lodě na moři jako mušky.

Zapadající slunce ozlacuje hladinu v šír i dál, nad krajinou klene se temnomodrá obloha; vlažný libovonný vzduch vane od země k moři. Jakmile nastane tma noční, ihned zableskne se tisícero světel při moři i na moři, ze světlárny, z města i z korábů, obraz to k nevypsání!

Přístav ve Splitu.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.