Olomouc a židé.
Židům dařilo se v zemích českých za Přemyslovců a Lucemburků velmi dobře; i měli tedy v Olomouci své ghetto, židovskou ulici, hřbitov i modlitebnu. Ale v polovici 15. století nastal proti židům odpor a tak se stalo, že města zeměpanská, řečená »královská«, židy vyháněla.
Židé z Olomouce roku 1454 vyhnaní pohostinně přijati v »panských« městech Prostějově a Tovačově. I pokládali to Olomoučané mezi »svobodami a výsadami« svými, že židů žádných neměli, pročež o tyto své svobody a výsady úzkostlivě pečovali už do nejnovějších dob.
A tak po celých 394 let nesměl se žid v Olomouci usaditi. Že ovšem prostějovští a tovačovští židé s Olomoučany dělali obchody, přesvědčí se lehko, kdo nahlédne do tovačovské knihy ortelů olomouckých.
I měli židé ne sice na trhu olomouckém, ale tím více před právem olomouckým — mnoho zaměstnání. A právě před pány soudci olomouckými vycházelo na jevo, jaké podloudné a tajné obchody (»haimlichen Hanndel«) s obyvateli a též měšťany olomouckými vedou židé.
Protož pro uvarování dalších škod, aby olomoučtí lidé na svých živnůstkách nehynuli, purkmistr a všecka rada 1537 v pátek, den sv. Františka, se usnesla, aby žádný žid v Olomouci se nesměl ukázati, leč by měl jaké řízení před právem městským, anebo za jinou nějakou podstatnou příčinou, ale že jemu po každé od purkmistra bude vyměřeno, od které do které hodiny v Olomouci dlíti smí.
Taková a podobná usnesení opětovala se napořád až téměř do nejnovějších dob.
témata článku:
Diskuze k článku „Jak Olomouc po staletí bojovala proti Židům aneb historie antisemitismu na Moravě i v Čechách“