Jak se naučit plavat? Zkuste výukovou metodu z roku 1921, podle které se rychle naučí plavat děti i dospělí

rubrika: historické články / sport, původně vyšlo: Lidové noviny - 1921, autor Dr. O. Vláčilík.
Podzim je čas návštěvy krytých bazénů a v případě škol často i zahájení výuky plavání žáků. Zajímá vás, jak probíhala výuka plavání neplavců před více jak sto lety? Historický článek z roku 1921 vás seznámí s tehdejší novým způsobem výuky plavání u dětí i dospělých, která do tohoto oboru přinesla řadu zajímavých novinek. Zda se by bylo dobré učit tímto způsobem plavání i dnes, to už necháme na vás.
Následující text pochází z roku 1921

Nová methoda pro vyučováni plování.

Před několika měsíci vyšla v Mnichově brožura Geheimnisse der Schwimmkunst od J. Sterna, v níž autor zajímavým způsobem analysuje pojem plovaní a dává řadu nových podnětů, jak při vyučování plování účelně postupovati.

Při analysi pojmu plování činí rozdíl mezi plováním statickým a plováním dynamickým. Plováním statickým nazývá udržování se na hladině vodní bez pohybu, plováním dynamickým pohyb ve vodě, případně pod vodou.

Plove-li na příklad na vodě kus dřeva, jedná se o plování statické, kdežto při plování ryby jedná se o plování dynamické. Ku plování statickému jest třeba, aby předmět, jenž má plovati, vytlačil více vody, než sám váží, neboť vytlačené množství vody snaží se zaujmouti původní své místo a tlačí cizí předmět vzhůru, kterýmžto tlakem tento se udržuje na povrchu. Tento tlak vody nazýváme vztlakem.

Tělo lidské váží zpravidla o něco více než vytlačené množství vody, pročež, ponoří-li se do vody bez pohybu, klesá ponenáhlu ke dnu. Nemá tedy tělo lidské zpravidla schopnosti ku plování statickému. Této schopnosti nabude však ihned, jakmile se naplní plíce vzduchem a tím vzhledem ku rozšíření hrudního koše množství vytlačené vody o něco převyšuje tělesnou váhu.

Na tomto faktu buduje Stern svoji novou methodu: považuje za pochybené vyučovati žáky zároveň plování statickému a dynamickému, jak se to u nás zpravidla děje, když se žák učí hned určitému způsobu plování a přimlouvá se, aby s počátku žák učil se pouze plování statickému a sice, že 1. hluboce vdechne, aby následkem zvýšeného vztlaku udržel se ústy a nosem nad vodou při poněkud zvrácené hlavě, 2. že bude prováděti pohyby končetin takovým způsobem, aby vztlak zvyšoval a dýchání usnadňoval, čili jak říkáme, že bude šlapati vodu. Při provádění těchto pohybů by ovšem nebylo na překážku, aby žák byl připevněn na laně.

Ježto jest schopnost lidského těla ku statickému plování závislá na kapacitě hrudního koše, doporučuje autor, aby žáci vhodnými dechovými cvičeními byli pro plování statické připravováni. Většině začátečníků v plovaní nečiní zvláštní obtíže pohyby končetinami, nýbrž hlavně zapasí s nedostatkem dechu, zaviněným tím, že jejich hrudní koš není přizpůsoben tlaku, jejž voda při ponoření těla na něj vyvinuje.

Tlak ten jest dosti značný a obnáší dle Sterna u 14letého normálního hocha asi 16—18 kilogramů. Ježto začátečník není na tento tlak vody zvyklý, dýchá zpravidla pouze malou části plic, následkem čehož u něho vzniká nedostatek dechu, jenž ztěžuje značně jeho pokroky.

Stern doporučuje proto jako obzvláště vhodná dýchací cvičení, aby žák nejprve vstoupil po pás do vody, hluboce vdechl, s naplněnými plícemi ponořil horní část těla do vody a aby v posici vytrval tak dlouho, jak mu to jest možno.

Po nacvičení tohoto cviku doporučuje, aby žák klekl ve vodě tak, aby byl ponořen až po krk, a aby v té posici hluboce vdechl, dech co nejdéle podržel a zase vydechl. Toto cvičení možno ještě doplniti tím, že se po vdechnutí ponoří hlava do vody.

Jakmile žák tato dechová cvičení dobře ovládá, může přikročiti ku cvičeni plování dynamického. Jak jsem již uvedl, jest Stern toho názoru, že není třeba vyučovati žáka určitému způsobu plování, nýbrž že stačí, učí-li se udržeti nad vodou, ovšem ne několik sekund, nýbrž několik minut. Toho dosáhne tím, bude-li pažema a nohama střídavě pobybovati kolmo do vody směrem ke dnu.

Teprve až žák ovládá tato cvičení a udrží se nad vodou, má se učiti pohybovati se vodou určitým směrem, a naučí se dle Sterna takto preparovaný žák poměrně velmi snadno a dokonale způsobu plování, jejž pro něho vybereme.

Pokud jsem měl možnost tuto novou methodu Sternovu v praxi vyzkoušeti, přesvědčil jsem se, že jest skutečně velmi vhodná a že kardinální podmínkou pro rychlé naučeni plování jest navyknouti žáka tlaku vodnímu na hrudní koš a zameziti tak nedostatku dechu, k čemuž dosavadní methody vůbec nepřihlížely: následkem toho mnozí cvičenci potřebovali ku naučení se plování nepoměrně dlouhého času, nebo snad vůbec pro dechové obtíže plovati nenaučili.

Doporučuji proto všem plaveckým trainérům tuto knihu k bedlivému studiu.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1921, autor Dr. O. Vláčilík.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
3. listopadu 2023


Diskuze k článku „Jak se naučit plavat? Zkuste výukovou metodu z roku 1921, podle které se rychle naučí plavat děti i dospělí“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.