Moderní šaškovství.
Jak známo, mešká nyní americký humorista Mark Twain v Londýně a jest hrdinou různých šprýmů, jež se roztrubují do celého světa.
S Twainem provozuje se sport, který se stává již nechutným a ozývají se hlasy, jež na to ostře poukazují. Marka Twaina nelze pokládati za naivního, jeho vystupování připomíná často povážlivě privilegia někdejších dvorních šašků a ti, kdož v něm cení velmi rozumného člověka a bystrého pozorovatele, neradi vidí, že pro reklamu přenáší literární šaškovství do praktického života.
Následkem toho příliš vděčné publikum dělá z každé jeho poznámky vtip a horlivě se mu směje. Zeptá-li se policisty na cestu do Charing Cross, ohýbá se dobrý muž smíchy, že může sotva odpověděti.
Jistý anglický list poznamenává, že právě tento dětinský obdiv má na Marka Twaina neblahý účinek, jest v nebezpečí, že se opravdu stane potrhlým, za jakého se vydává: „Děláme z něho stálého clowma a takto jej pronásledujeme jménem pohostinství a vážnosti. Ubohý Mark Twain!“
Jest skutečně div, že Mark Twain, mučedník svého povolání, nestal se ještě melancholikem a misanthropem, neboť pro tak moudrého člověka nelze si představili trapnější situace, než býti obklopen lidmi, kteří jako ohaři čekají na každé slůvko, aby mohli vypuknouti v smích.
Mužové, kteří se vrhnou na soustavné dělání vtipů — a bývá takových mnoho v různých stolních společnostech — nebývají obyčejně jinak nadáni zvláštními duševními schopnostmi a také nebývají tak bodří a dobromyslní, jak se zdá, neboť řemeslné vtipkaření často kazí charakter.
témata článku:
Diskuze k článku „Jak se spisovatel Mark Twain změnil na pouhého šaška“