Pes dědicem.
»Pes se má líp než já.« vzdychá mnohý, jemuž se zdá osud příliš těžkým.
A skutečně jsou psi, s kterými by mnohý dvounohý smrtelník rád měnil. V Dornbachu u Vidně zemřela v říjnu r. 1901 bývali majitelka vykřičeného domu ve Vídni, Terezie Zlottová.
Odkázala svému psu »carovi« 12.000 kor. a své služce F. P. 9000 kor.
Jelikož pes nemůže býti dle paragrafů dědicem, vyložen testament tak, že služce přiznány úroky z oněch 12.000 korun, aby za ně psa ošetřovala. Po smrti psa mělo jí celé dědictví připadnout ale byla zavázána zacházeti se psem tak, aby neutrpěl na zdraví úhony.
Tehdy byl pes 13 let stár. Kdyby služka byla psa odmítla, ztrácela by zároveň nároky na dědictví po něm.
— Ale protože pes byl zlý a několikrát svou ošetřovatelku pokousal, učiněn soudu návrh, aby mohl býti dán na útraty F. P-ové do ústavu, což soud povolil. Bohatý pes je teď pečlivě ošetřován ve zvířecí nemocnici a ač je mu již 19 let, vede se mu dobře.
Než všechno má svůj konec, a doufejme, že se záhy vyplní přání služky, aby starého hafana čert vzal.
témata článku:
Diskuze k článku „Jak si pes užíval dědictví po své bohaté paničce“