Filosofie černochů.
Evropský člověk těžko se vmyslí do podivně zapleteného postupu myšlenek primitivních národů, ale mínění, že divoši jsou schopni jen nejjednodušších, nevyvinutých představ, bylo vědou již dávno opuštěno.
Poznával se hluboký smysl mythologií na první pohled zdánlivě bezvýznamných a počaly se chápati názory takových národů, přece však nás překvapí, slyšíme-li o „filosofii černochů“ kmene Bantu.
Anglický misionář a badatel Dennet mluví ve své nedávno vydané knize „V hlubinách ducha černochova“ (At the back of the black man’s mind) zcela vážně o filosofii kmene Bantu a třeba že u těchto černochů západní Afriky nenalézáme žádný bohatě vyvinutý světový názor, žádné hluboké řešení záhad životních, setkáváme se přece se zajímavým systematickým, skoro scholastickým roztříděním sil, člověka obklopujících a číselnou mystikou, jež rozumovým schopnostem černochů dávají velmi příznivé vysvědčení.
Z národů, mluvících řečí bantu, věnoval Dennet pozornost zvláště Bavilům, bydlícím na Loangu a Beninům, kteří svými bronzovými pracemi stojí na vysokém uměleckém stupni, ale jeho výsledky platí o všech černoších kmene Bantu.
Dennet rozeznává u nich dvě různé formy náboženských názorů, méně vyvinutý, tak zv. ndogoismus, jenž stojí naprosto ještě na stupni fetišismu a již jemněji vyvinutý světový názor, nkiciismus, jenž věří v jisté tajné síly, v panství pravidelných forem a zákonů v přírodě. Nkici nazývá se u Bavilů ona tajemná vlastnost, spojená s věcmi, které v nich budí úctu a bázeň.
Tyto moci a síly přírody a života dělí se v šest velkých řádů: 1. svaté stromy, 2. svatá území a řeky, 3. svaté ohně, 4. svatá zvířata, 5. věštby, 6. roční doby.
Rozdělení toto souvisí opět s šesti hlavními kategoriemi věcí, které černoch Bantu zná: vodou, zemí, ohněm, pohybem, plodností a životní silou. K těmto třídám náleží všechny předměty vnějšího světa a jsou dle určitých pravidel roztříděny. Tak náleží k zemi pevná tělesa, rostliny, srdce a spravedlnost, k ohni láska, světlo, duch, čich, k plodnosti sklizeň, paměť, nohy atd.
Vůbec spočívá dle Denneta celý náboženský system černochů Bantu, jenž ve všem vidí božské duchy a síly, na čísle šest, kdežto druhá klasifikace, operující číslem čtyři, hraje podřízenou úlohu. Každá ze šesti hlavních skupin má opět čtyři podřadné skupiny, takže jest na příklad 24 druhů svatých stromů. Mnohé skupiny jsou také ještě jinak rozděleny.
Roční doba dělí se především v šest ročních časů: kouře, mlhy, krupobití, lijáků, ženského deště a mužského deště. Každý z těchto ročních časů trvá dva měsíce a zplodí určitý druh rostlin, jež jsou mu zvláště zasvěceny. Podobně jest s hvězdami, řekami a zvířaty.
Tyto nadzemské síly, jimž jest člověk podroben, rozpadají se ve dvě vyšší třídy, dle nichž se všechny věci a bytosti označují jako dobré nebo špatné. Nade vším pak stojí nejvyšší bůh Mzambi, kterého uctívají Bavilové.
Celkem jest 201 takových duchů, z nichž mythologie černochů sestává a všechny tyto síly jsou personifikovány v určitých postavách. Královský palác v Beninu obsahoval v době, kdy město bylo Angličany pobořeno, právě 201 skvostně provedených obrazů bohů.
témata článku:
Diskuze k článku „Jak vypadalo původní náboženství afrických domorodců a čím pro ně bylo důležité číslo šest?“