Žárlivost.
Jest všeobecně známo, že žárlivost v životě lidském hraje velkou roli a zasahuje do všech věků, tříd a obou pohlaví lidských.
Sotva že dítko začíná chápati, již se v něm probouzí pocit žárlivosti, a čím více přichází do let, tím značnější jsou známky její.
Hoch žárlí na dívku, dívka na hocha, muž na ženu, žena na muže a konečně žena na ženu a muži jeden na druhého, a tak dále, až do nekonečna.
Nebýt žárlivosti, tak hluboko v srdcích lidských zakořeněné, bylo by mezi námi více upřímnosti a život by byl mnohdy snesitelnější. Často ze žárlivosti sahá člověk ku zbrani nežádoucí a někdy třeba bez potstatné příčiny.
Jsou případy mezi lidmi, že žárlivost dostoupila takového stupně, že celá rodina padla jí v oběť.
Komu se tento nebezpečný červ zažere jednou do srdce, ten zkouší pravá muka a čím víc se poddává pocitům těmto, tím se stávají hroznější a často dohánějí až k zoufalství. Proto jest i třeba bojovati proti ní pevnou vůlí a nenechávati se unášeti příliš těmto neblahým pocitům, ať již jest to v okolnostech jakýchkoliv.
Vždy a všude napřed rozvažovati rozumově a uvážiti všechny okolnosti, zdali vůbec událost ta, která nás tak popudila, nedala by se sprostředkovati způsobem rozumnějším, tak abychom byly ušetřeny krutých bolestí.
Jest pravdou, že lidská povaha jest již taková a každý má v sobě vrozenou porci žárlivosti, však jde tu právě jen o to. abychom se dovedli i v tomto případě kontrolovati a nenechali se unésti až do krajnosti. I zde si dovede člověk poručiti, jen když chce, neboť pevná vůle mnoho zmůže.
témata článku:
Diskuze k článku „Jak žárlivosti ničila vztahy už za dob našich prababiček a pradědečků“