Jaké bude počasí? Zapomenuté pranostiky na listopad vám to prozradí

V měsíci listopadu.

Z pranostik o počasí a úrodě.

Listopad je měsícem podzimním, ale jeho počasí kloní se již k zimnímu. Listí, jež dosud neopadalo — u nás opadává listí z valné části již v říjnu — opadává úplně. Cisiojanus v 15. století zaznamenal: Listopad stromy lúpí a časně porubané lesy kúpí.

Když zůstane lupení dlouho na stromech, ceká se dlouhá a tuhá zima podle pranostiky: Když dlouho listí nepadne, tuhá se zima přikradne. Zejména, nespadá-li o sv. Martině listí se stromů a vinného keře, bude zima krutá. A »Kvetou-li v listopadu znova stromy, bude zima trvati až do května«.

Rovněž sníh, nepadal-li již dříve, přijde v listopadu jistě. V listopadu musí se chumeliti nevyhnutelně. V Čechách očekávali sníh na Vše svaté: Nepřijde-li sníh na Všechny svaté v noci, přijde na Martina se vši mocí. Odtud se říká, že sv. Martin přijíždí na brůně (to je bílém koni).

Den svatého Martina byl našim předkům dnem velmi význačným — počínal jim zimu; podle počasí toho dne určovali si, jaká bude zima: Je-li zamračeno na sv. Martina, bude zima levná, je-li však jasno, bude zima tuhá.

Jinde říkali: Půjde-li hus přes led o Martině, bude se po něm ještě dlouho koupali. Nebo: Chodí-li husa o Martině po ledě, bude chodili o vánocích po blátě.

Jiné pranostiky vysvětlují: Když záhy začne mrznouti, bude zima mírná. S tím také souhlasí pranostika: Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají mírnou zimu. Naproti tomu se říkalo: Není-li zima zprvu, dlouho budem’ u krbu.

Říká se, že »po sv. Martině zima nežertuje« (to je přichází vítr a mráz). Radilo, se proto: Na sv. Martina, drž se, synku, komína; odtud přísloví: Na sv. Mariina, kouřívá se z komína. Jiné pranostiky soudí: Jaký 21. listopad, taková zima. Kliment (23. listopadu) zimu oblibuje.

Na sv. Kateřinu, schováme se pod peřinu. Od sv. Kateřiny do sv. Ondřeje (30. listopadu), sotva že se pod peřinou ohřeje. Nastane-li na sv. Kateřinu mráz, bude zima vlhká a blátivá. Jinak prý »jaké počasí je na sv. Kateřinu, takové je v příštím lednu.«

Také v listopadu usuzovali, jaký bude příští rok. Podle domnění hospodářů začíná se tři dni před sv. Martinem »vlčí měsíc« a trvá do 7. prosince. Když za ten čas sníh s blátem napadne (vodnatý), škodí osení; padne-li na suchotu, předpovídá dobrý a úrodný rok. Hřímá-li v listopadu, bude úrodný rok. Čím dříve listí opadavá, tím úrodnější rok. Padá-li na sv. Martina sníh, bude vysoké obilí, ale vinaři netěší se tomu, poněvadž mají malou naději, že víno se zvede.

Sněží-li na sv. Ondřeje, neuvede se žito podle pranostiky: Sníh na sv. Ondřeje vzešlému žitu mnoho nepřeje. Na Slovensku říkají: Ondrejský sňah zjieda režný chlieb. A na Valašsku: Jsou-li na sv. Ondřeje kapky na stromech, bude mnoho ovoce. Nesmí se však v adventě tančit, jinak by trnky opadaly se stromů zelené.