Jaké druhy čarodějnic rozeznávala církev a jak se v průběhu času měnil průběh čarodějnických procesů?

.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Z dějin pří s čarodějnicemi v Uhrách.

Na sklonku středověku a počátku nového věku se počítá čarodějnictví mezi nejtěžší zločiny. Provinilými bývaly ovšem ženy.

Jádro čarodějnické činnosti spočívalo vždy v pomoci nadpřirozených sil, prostředkovaných peklem a ďáblem. Starý stát germánský trestal přísně čarodějnictví a byla-li způsobena škoda, nutil škůdce k náhradě. Vlivem církve, která viděla v čarodějnictví zbytek pohanství, měnil se jeho charakter.

V Uhrách je zmínka o přích s čarodějnicemi už za sv. Štěpána okolo r. 1010, soud nad nimi se však přenechává církevní vrchnosti. Později snažila se církev přivésti čarodějnice pokáním k nápravě. Po opětovné činnosti pak vpalovaly se čarodějnici na těle tři znamení v podobě kříže. Napomohlo-li to, byla odevzdána čarodějnice světskému soudu. Až do Ladislava spadalo čarodějnictví pod kompetenci církve, za něho bylo postaveno na roveň prostituci, ale náleželo vždy ještě před soudy církevní. Pojednává o tom Codex iuris Hungarici: »S. Ladislai regis decretorum liber I. caput 54. De satisffactione meretricum. vel strigarum. Meretrices et strigae, secundum quod Episcopo justum visum fuerit, tali modo dijudicentur.«

Rozdíl mezi strigae a malefices jeví se již v dekretech sv. Štěpána, později však zaniká a objevuje se znovu za krále Kolomana okolo r. 1114. Podle zákonů tohoto krále je nutno činiti rozdíl mezi sfrigae a malefices.

Tři čarodějnice ze Shakespearova Macbetha.
Autor: George Cattermole
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Timon Ákos uvádí, že maleficium značí původně zločin a teprve později čáry. Byly tudíž dva druhy čarodějnic. Strigae byly původně staré ženy, které léčily a prorokovaly. Teprve v XVI. stol se ujímá název malefices čarodějnice. Langobardský král Rothar a pak Karel Veliký zakazují pálení čarodějnic pod trestem smrti.

Vlivem církve v době pozdější se čarodejnické procesy vyskytují v Uhrách jen zřídka. V Uhrách totiž nebylo inkvisice. Celkem bylo v Uhrách od r. 1565 až 1756 asi 554 čarodějnických procesů.

Prvá pře byla v Uhrách v r. 1565 v Kološváru, kde bylo vůbec nejvíce procesů s čarodějnicemi. Poměrně méně jich bylo v Bratislavě a Segedíně. V Bratislavě jsou známy dvě čarodějnické pře ze XVII. století a to s Agathou Toottovou, která byla 24. května 1602 před Michalskou bránou upálena na hranic .

Několik dní nato stihl týž trest Alžbětu Nagysányiovou. Přesně vylíčené průběhy obou těchto sporů dochovaly se v Urgichtbuchu v městském bratislavském archivu. Toto dílo obsahuje 152 trestní hrdelní případy, mezi nimiž též zmíněné dvě pře.