Kopřiva.
V minulých dvou létech prováděny péčí botanicko-fysiologického ústavu ve Vídni pokusy s kopřivou, jež daly tyto výsledky:
Kopřiva vyžaduje půdy vlhké, stinné a dusíkatými látkami hnojené. Takové půdy poskytují listnaté lesy podle řek v hojné míře, takže není potřebí hledati pro kopřivu půdu jinak vzdělávanou. To potvrdilo rozsáhlé pěstování kopřivy podle Dunaje v Uhrách, zejména u Komárova, ve víd. Pratru, Lohové a p.
Rakousko-Uhersko dováží ročně 200, Německo 450 mil. kg bavlny, ale spotřeba v Rakousko-Uhersku činí jen 100 mil. kg, z čehož 10% pochází z Malé Asie. Plocha lesů, které se u nás k pěstování kopřivy hodí, měří 400 mil. ha, což je dokonce více, nežli je potřebí, aby se celá potřeba bavlny uhradila.
Také výroba tkanin z kopřiv učinila značný pokrok. Bílé tkaniny kopřivové, různě vzorkované, mají úplně vzhled tkanin lněných a vypadají krásně i barevnými vzory potištěné.
Docílilo se i tkanin, při nichž úplně odpadl dříve nutný příměsek bavlny. Takové tkaniny osvědčují se dobře i na uniformy a ponožky. Obavy, že nebudou tkaniny dosti teplé, odstraněny novým způsobem tkaní.
Jsou již po ruce z kopřiv motouzy, šňůry, provazy, výšivky, prádlo, operační pláště a dokonce i punčošky Auerových hořáků.
Kromě toho lze listí zužitkovati jako píci i lidskou potravu, která obsahuje značné množství látek dusíkatých. V Německu vyrábí z kopřiv jedna továrna caky.
témata článku:
Diskuze k článku „Kopřivy, levná a dostupná náhrada za drahou bavlnu“