Kouzla s penězi aneb prozrazené triky starých kouzelníků

Psaní s penězi.

Zapečeť malou příhodnou obálku, jižto lze ukryti v ruce. Vyžádej si malý peníz, vlož do jiné podobné obálky, která se zapečetí touže pečetí. Ukaž potom některým přítomným, že peníz opravdu se nalézá v obálce a tuto pak rychle vyměň za prázdnou.

Vyzvi potom nějakou dámu, by držela svůj kapesní šátek za čtyři cípy, tak že podobá se vaku, a do toho vlož prázdnou obálku, zavaž a napomeň dámu, by dala pozor na psaní. Na to prones několik vět a pak vyřkni průpovídku kouzelnickou i kaž otevřití obálku, ve které arci nenalezne se pranic.

Zatím kejklíř vyňal peníz z druhé obálky a skryl jej mezi prsty, načež obviní osobu jinou, že má onen peníz, vezme její klobouk nebo šat, zatřepá jím, při čemž pustí peníz z ruky i zdá se, že vypadl z klobouku nebo šatu.

Rozmnožení peněz.

Polož několik penízů, asi deset nebo dvanáct, na stůl a skryj mezi prsty ještě několik podobných penízů. Potom požádej někoho, by peníze spočítal, shrábni je rukou pravou, zacinkej jimi a při tom pusť z ruky několik k tomu i dej je znova počítati.

Objeví se počet větší. Shrábni opět peníze a pusť z ruky ještě ostatní do nich a dej je opět sečísti, při čemž k udivení povšechnému objeví se zase větší počet.

Při tom lze posaditi na stůl nějakou loutku a říci, že to šotek, jenž peníze množí, i může umělec nějakou příhodnou povídkou zároveň pobaviti společnost přítomnou.

Nápoj promění se v peníze.

Překvapující tento kousek jest velmi snadný. Do šátku kapesního nebo jinam na místo příhodné uschovej několik penízů a vypravuj něco; napij se při tom piva nebo vína a utři si ústa šátkem, při čemž peníze připravené vpravíš do úst. — Počni nějakou produkci, ale záhy ustaň, řka, že máš tlačení v žaludku a vyndavej peníze z úst, jakoby pocházely ze žaludku.

Roztavený peníz.

Vezmi několik stejně velkých ořechů vlaských a z jednoho vyber jádro i naplň jej troškem rtuti a cínu, co by postačilo asi k zhotovení penízu; scel pak ořech zase a nití jej ovaž a schovej v ruce. Potom ukaž shromáždění ořechy ostatní na talíři, vyzvi někoho, by jeden vybral, rozloupl, vyňal jádro a na jeho místo vložil do ořechu peníz stříbrný.

Ořech ten ovaž pak tímže způsobem, jako onen prvější a vyměň jej rychle zaň. Ořech vyměněný dej nad oheň lampy, zamruč něco, rozevři skořápku a ukaž, že peníz jest rozpuštěn.

Kousek tento lze rozšířiti také, když připraví si umělec jiný ještě ořech, do kterého vloží malý stříbrný prsten nebo jinou podobnou maličkost. Potom může říci, že má ve skřínce zlatníka, ukáže prázdnou nádobu, vykoná proměnu a vloží ořech do skřínky, jižto dá některé osobě, by ji opatrovala. Zamáchá potom svou hůlkou čaroděj nickou, vyřkne průpovídku příhodnou a velí, by skřínka se otevřela a ořech se rozloupl, načež se objeví, že stříbro domněle roztavené proměnilo se v klenot.

Měnivé mince.

Vezmi dva zlatníky rakouské a dva uherské, upiluj polovice a pak spoj vždy dohromady dvě půle tak, aby na jedné straně byl znak rakouský (orel), na druhé uherský. Vezmi do každé ruky jeden zlatník, ukaž je společnosti, že jsou opravdu uherské, nebo že v jedné ruce jest rakouský, v druhé uherský zlatník. Zavři pak ruce, obrať při tom peníze a ukaž, že z uherských staly se rakouské peníze.

Také můžeš takový peníz ukázati osobě nějaké, zavřití pak ruku a vyzvati ji, by foukla na ruku neb udeřila, načež ruka se otevře i shledá se peníz proměněný.

Záměna penízů.

Umělec vyžádá si dva peníze, jeden stříbrný a jeden měděný. Stříbrný dá někomu do ruky, jižto pokryje šátkem, a žádá, by dobře držel; totéž učiní s měděným penízem, jejž dá do ruky někomu jinému. Potom se táže obou osob, zdali drží ony peníze; i přisvědčí zajisté. Umělec vezme hůlku svou, zamručí něco a pak velí osobám rozevříti ruce, načež peníze objeví se vyměněny. Stříbrný nalézá se v ruce osoby, jež obdržela měděný, a zase naopak.

Věc ta vysvětlí se snadno. Umělec vy-dluží si dva peníze stejné velkosti a tloušťky; jiný podobný peníz měděný má ukrytý v pravé ruce. Když chopí stříbrný peníz, by jej vložil do ruky diváka, pustí tam zatím měděný a stříbrný podrží v ruce a skryje. Na to vezme měděný a v tom, když jej dává druhému diváku do ruky, vymění jej se stříbrným, a tím proveden úkol celý.

Pokrytí rukou děje se pouze za tou příčinou, by jich diváci neotevřeli před časem a nepoznali klamu. Proto umělec drží v levé ruce již šátek připravený, by v tu chvíli, kdy vloží peníz diváku do ruky, tuto jím přikryl.

Peníz projde talířem a stolem.

Víme, že tajné umění dokáže, že věc nějaká pronikla jinou věcí tvrdou, že tato není ani dost malou překážkou v tom. Podáme teď důkaz, že umění tomu jsou všecky překážky pouhou hračkou, a pomocí osvědčeného šátku kouzelného přinutíme peníz, který nám někdo půjčí (zlatník či tolar), by pronikl tento talíř, do kterého jej hodíme, i stůl.

Přikryjeme jej pouze šátkem — hle, peníz jest posud na místě, — dáme sklenici pod stůl a — cink, cink — tolar pronikl talíř i stůl — spadl do sklenice. Zdvihneme šátek a talíř jest vskutku prázdný, vlastník penízu pozná svůj peníz ve sklenici.

Kousek tento velmi zábavný provede se takto: Máme připravený peníz, jejž místo vydluženého na talíř hodíme. Peníz ten jest provrtán a tenkou nitkou, jež má na konci malý háček, opatřen. V okamžiku, kde šátek rozkládáme přes talíř, zabodneme do něho tento háček. Když pravou ruku se sklenkou vstrčíme pod stůl, zdvihneme levicí peníz pod šátkem a pustíme jej na talíř, načež hned zacinká ve sklenici.

Pak zdvihneme opatrně šátek, abychom neprozradili peníz v něm schovaný, a chopíme jej za dva cípy i zatřeseme jím na důkaz, že v něm peníz není ukryt.