Z vesnice u Prahy.
„Pán bůh s námi, už se sem valí ten černý mrak. To bude katastrofa ..."
„Krupobití?“
„Něco horšího.“
„Cikáni?“
„Ještě něco horšího.“
„Snad ne, pro Krista pána, pražští výletníci ?“
„Už jo!“
Podezřelá červeň.
Otec k dceři: „Kde pak jste byli zase s panem adjunktem?“
„V lese, ale byli tam mravenci. Celé tělo mám červené .. .“
„Hm; a to ti lezli i po tvářích...?!“
To je otázka.
Proč v parku na Karlově náměstí kropí vždycky právě před osmou hod. ráno, když jde parkem nejvíc lidí a dětí do školy?
Jen v zájmu obecenstva. Předně jest v parných dnech pravým požitkem, když chladivý proud vody zasáhne chodce, za druhé se tak nejlépe spláchne prach se šatů a konečně obecenstvo na vlastní oči vidí, že se opravdu kropí a nemůže hubovat.
Těžko vyhovět.
Výletník s pletencem buřtů a krajícem chleba u venkovské zahrady, kde je nápis: Netrhej! Nelámej!
„To se jim to napíše, ale jak to mám jíst, když jsem nechal nůž v Praze ...“
Ve vlaku.
Cestující hubuje před průvodčím vlaku na pomalou jízdu a na hrozně dlouhou chvíli.
„Kdyby každý cestující stesk patřičně zapsal do knihy stížností, po dlouhé chvíli bylo by hned,“ praví průvodčí.
„Myslíte, že by správa dráhy něco podnikla?“
„Co by nic nestálo — jistě. Knihu stížností by prostě půjčovala ke čtení všem cestujícím, aby si dlouhou chvíli ukrátili!“
V lázních.
„Hleďte, ta blondýna přišla se sem pochlubit svým milencem.“
„Vždyť je tu sama.“
„Ano, ale což nevidíte ty nádherné šaty, které on jí koupil?“
V romantické krajině.
Měšťák: „A vás, pantáto, tahle romantická krajina pranic nerozehřeje?“
Venkovan: „I což o to, rozehřeje někdy až moc; když musím přes ty kopce s naloženým trakařem.“
témata článku:
Diskuze k článku „Letní vtipy z roku 1909, které vás pobaví i dnes“