Původ a rozšíření aprilových žertů.
První duben je dnem „vyvádění aprilem“. Je to šprýmovný obyčej mezinárodně rozšířený.
Slovo „april“ pochází z latinského sloveso aperire, což znamená otevírati, přícházeti. Měsíc duben, aprilis, je měsíc, v němž se „jaro otvírá“. Staří Římané nazývali aprilis druhý měsíc v roce a teprve v juliánském kalendáři je tímto jménem označen měsíc čtvrtý.
Žertovný zvyk vyvádění aprílem sáhá do pradávných dob. Někteří badatelé uvádějí jej v souvislost s mytologickými bájemi. Řecká taková báje týká se děti pojídajícího boha Krona, kterého Rhea Kybele oklamala tím, že mu místo právě zrozeného Dia předložila k snědku kámen, zabalený v kozlí kůži.
V nordické mytologii dostal se bůh Thor zimnímu obru Thrymovi na kůži tím, že vzal na sebe podobu Freye. Římané slavili každé jaro k poctě bohyně Venuše „svátek klamu“, spojený s aprílovými žerty a různými šprýmy. V Indii panuje ještě dnes zvyk, že se v poslední den svátků „huli“, dne 31. března, provádějí všemožné žerty a ti, kteří nasednou čtverákům na lep, nazývají se „huliani“.
Někteří učenci vidí původ zvyku posílání aprilem v bibli, v onom velikonočním posílání „od Kaifáše k Pilátovi“. Jiní mají zase pro obyčej aprilových žertů prosté vysvětlení přírodní v oné proměnlivosti počasí, v němž se počátkem dubna střídá chumelenice se slunečním svitem.
Téměř ve všech evropských zemích pěstuje se hodně zvyk vyvádění aprilem. Staré šprýmy se modernisují, a k aprílovému vyvádění používá se teď i telefonu, pošty a jiných moderních zařízení.
Lidé, kteří upadnou do sítě aprilových čtveráků, nazývají se v Italii a vůbec v románských zemích „aprilovými rybami“. V germánských zemích nazývají je poněkud drsněji, „aprilovými blázny“. V Holandsku věší na ně k posměchu herinka z lepenky. V Portugalsku je postřikují vodou.
Že i u nás kvete vyvádění aprilem, sezná mnohý z nás dne 1. dubna.
témata článku:
Diskuze k článku „Odkud pochází pradávný zvyk „aprílových vtípků“ a jak se apríl slaví na různých částech světa?“