Kde hotoviti tělesa ohněstrojná.
Místnost, kterou obýváme, naprosto se k hotovení těles ohněstrojných nehodí. Již proto ne, poněvadž bychom všecko zaprášili.
Mnohé látky, jichž se v ohněstrojství užívá, jsou jedovaté a škodily by nám, kdybychom buď jemný prášek nebo plyny z nich vdechovali.
Nejlépe uděláme, ovšem dovoluje-li tomu povětrnost, když nabíjíme tělesa ohněstrojná pod šírým nebem, nebo v zahradním, dobře osvětleném domku, který jest od jiných budov dosti vzdálen.
Pamatujme si, že veliké množství výbušných látek nemáme nikdy blízko sebe chovati. Při nabíjení trubek mějme u sebe vždy jen malou část směsi. Stalo se, že se směs při nabíjení vznítila a vše, co na blízku bylo, shořelo.
Obličej mějme vždy od těles, které nabíjíme, v náležité vzdálenosti.
Při rozbíjení nebo roztloukání snadno zápalných látek, jako prachu, dbejme, aby se nám snad zrnko písku nepřimísilo k němu. Toto mohlo by býtí příčinou, že by se prach vzňal.
Prach nesmíme nikdy tlouci v hmoždíři nebo tříti v třecí misce, ale musíme jej roztloukati dřevěnou paličkou ve vaku koženém, zvláště k tomu zhotoveném. Beze všeho nebezpečí může se též roztírati na hladké dřevěné desce, na kterou se v malém množství rozprostře, dřevěným špalíčkem.
Do místnosti, kde pracujeme, nechoďme nikdy se zapáleným doutníkem. Spadlý uhlík snadno by mohl neštěstí způsobiti.
Zvláště nebezpečná látka jest chlorečňan draselnatý, protože jsa se sírou, se sirníkem antimonovým i s jinými látkami smíchán, i nepatrným nárazem se zapaluje. Podobných vlastností jest i chlorečňan barnatý.
Chlorečňan draselnatý i chlorečňan barnatý přidávají se tedy rozmělněné ke směsím až naposledy za lehkého jen míchání.
Ve směsích, které síru obsahují, jest možno užiti místo chlorečňanu draselnatého méně nebezpečného nadchlorečňanu draselnatého, který jest však prvnějšího dražší.
Konečně myslím, že netřeba připomínati, aby se hotová tělesa ohňostrojná uschovávala na bezpečném místě, aby snad v nevčas od nějaké hořící směsi zapálena nebyla.
Oddíl II. - Látky.
Látky, jichž se v ohňostrojství upotřebuje, jsou dílem ústrojné, dílem neústrojné či chemické. Látky ty většinou koupiti lze v materielním závodě.
Jsou to:
Dusičnan barnatý.
Sůl tato může se koupiti u materialisty neb v lékárně v bílých krystalech. Upotřebuje se jí k dělání zeleného ohně. Rozumí se, že musí býti dokonale utřena.
Dusičnan draselnatý.
Dusičňan draselnatý jest průhledná, bezbarvá sůl. V prášku je bílý. Užívá se ho k výrobě směsí jiskrných i plamenných. Jest hlavní součástkou střelného prachu. Aby se mohl upotřebiti, musí býti dokonale suchý a čistý.
Dusičňan strontnatý.
Působení této soli jest přímo nádherné. Plamen, který nám směs sůl tuto obsahující poskytuje, se překrásně leskne. Sůl tato silně přitahuje vodu. Před upotřebením musí se proto dokonale vysušiti.
Chlorečňan draselnatý.
Sůl ta jest barvy bílé. Jest to látka pro ohněstrůjce velmi důležitá. Dostane se v obchodech dosti čistá.
Opět připomínám, že chlorečňan draselnatý jest látka velice nebezpečná. Třeme-li suchý chlorečňan draselnatý se sírou a j. látkami, může se snadno zapáliti. I směsi, které chlorečňan dra-lesnatý obsahují, mohou se velmi snadno při nabíjení zapáliti. Podobné směsi jest dobře před nabíjením navlhčiti lihem.
Tato sůl tře se nejbezpečněji dřevěným špalíčkem na hladké dřevěné desce a již rozetřená přidává se k ostatním látkám za pouhého jen míchání, jak jsem se již zmínil. Tím předejde se možnému neštěstí.
Chlorečňan barnatý.
Tato sůl barví plamen zeleně. Je týchž vlastností jako chlorečňan draselnatý a její směsi se sirou jsou také nebezpečné, poněvadž se samy při zvýšené teplotě zapalují. Jen čistá sůl dobře účinkuje.
Kalomel či chlorid rtutičnatý
jest jedovatý, žlutavě bílý prášek. Má tu vlastnost, že přidán jsa ke směsím barvy zelené, modré a červené, působí, že tyto jsou temněji zbarveny.
Mastix
jest pryskyřice, kterou můžeme v každém materialním závodě koupiti. V chladnu dá se dobře na prášek roztlouci. Užívá se ho jako lepidla v lihu rozpuštěného při výrobě stopin, ohnivých kulí a tak dále.
Nadchlorečňan draselnatý
jest bílá sůl, která není tak nebezpečná jako chlorečňan draselnatý. Nevybuchne tak snadno, ale těžce se zapaluje. Užijeme-li jí ve směsi, musíme zvětšiti i dávky síry v dotyčné směsi, aby tato byla snadno zápalná.
Porcelán.
Střepy jemných rozbitých nádob porcelánových roztlukou se v hmoždíři na drobný prášek. Ten se prosije na sítku a jen nejjemnějšího prášku se může upotřebiti. Dává jiskry světle červené, dlouze paprskovité.
Piliny z litiny.
Dobře prosetých pilin z litiny užívá se k tvoření brilantních jiskrných směsí. Rozumí se, že nesmí být rezavé. Dávají krásné jiskry, které se květům podobají. Piliny ve směsích snadno rezaví. Proto uděláme dobře, když takové směsi, které piliny obsahují, nabíjíme do trubek jen asi den před upotřebením.
Piliny z oceli.
Tyto dávají krásnější jiskry než piliny z litiny a platí o nich totéž, co jsem prve uvedl.
Prachová moučka
jest na drobný prášek roztlučený trhací prach. Prach se tře na tvrdé dřevěné desce třecí paličkou. Též se může v koženém vaku rozbíjeti. Moučka, kterou obdržíme, se jemným sítem, prosije.
Prach lovecký.
Jemného prachu loveckého užívá se v ohněstrojství tam, kde se má docíliti silného výbuchu nebo při metání hořících těles do výšky. Též se ho užívá i při výrobě stopin.
Síra.
Síry se v ohněstrojství užívá mnoho. Upotřebujeme výhradně jen síry roubíkové v podobě prášku, což si sami rozmělníme a na sítku přesijeme.
Tak zvaného „sirného květu“ neužívejme, poněvadž obsahuje kyselinu sírovou.
Sirník antimonový
jest hmota těžká, kovově lesklá. Prášku této sloučeniny se užívá k tvoření bílého ohně. Jest snadno spalitelný.
Šelak
jest smůla rostlinná. Čím světlejší barvu má, tím je lepší. Užívá se ho k dělání bengálských ohňů.
Uhlí
jest látka v ohňostrojství velmi důležitá. Jest i součástí prachu. Uhlí z rozličných druhů dřev rozličně působí. Za nejlepší pokládá se uhlí z krušiny a z osyky. I velmi mnoho uhlí lipového se v ohněstrojství užívá. Uhlí nejlépe se rozmělňuje v koženém vaku jako prach, poněvadž se nepráší. Užívá se dvou druhů uhlí, a to hrubého a jemného. Rozmělněné uhlí ukládejme v místě suchém, protože táhne vlhkost.
Poznámka redakce Bejvávalo.cz:
Rozhodně nedoporučujeme domácí experimenty s výše uvedenými surovinami a snahu o domácí laickou přípravu zábavní pyrotechniky!
Článek uveřejňujeme jako dobovou zajímavost, nikoliv jako návod pro přípravu raket a ohňostrojů v domácích podmínkách a za případné škody na zdraví či majetku neneseme žádnou odpovědnost!
témata článku:
Diskuze k článku „Ohňostroje za dávných časů: jak a z čeho vyráběli rakety naši pradědové“