Péče o nemocné a poškozené vlasy podle našich prababiček

Ošetřování vlasů a léčení chorob vlasových

Choroby vlasové možno si klidně rozděliti na dvojí druh.

První: následkem přílišné suchosti pokožky vlasové; druhý: přílišné odměšování tuku čili mazotok.

Odborník nebo lékař zajisté vynajde mnohem více nuancí chorob vlasových, ale pro nás laiky stačí toto jednoduché rozdělení.

Každý, kdo jen trochu pozornosti věnuje svým vlasům, ví zajisté, že má buď vlás často suchý a musí mu vtíráním nějakého tuku napomáhat, jiný zas ví dobře, že má vlas někdy až příliš mastný.

Co je správné? Nic z toho obojího. Obojí je choroba — buď sděděná neb získaná — choroba léčení vyžadující. — Přirozeně zdravý vlas nepotřebuje ani přimasťování ani příliš mnoho tuku nevyměšuje.

Po očistném umytí hlavy, druhý neb třetí den sám se dle potřeby vymastí. Takový vlas je lesklý, pružný a na pokožce, nejeví se lupy. Podobný vlas nevyžaduje ani léčení — aniž jakého mazání, pouze čistoty a pečlivého česání.

Choroby vlasové jsou potměšilé. Pomalu — třebas i léta pracují o zničení vlasů, této krásné ozdoby hlavy lidské.

Začneme třeba pozorovat, že týž účes, který nosíme léta, těžko můžeme z týchž vlasů pořídit. Vlas je měkký, slehlý a nic nevydá.

Jsme-li v tomto stadiu choroby vlasové, upozorňuji, že nutno začít rychle léčit. Mnohý člověk, pozoruje-li, že vlas mu řídne, nebo je-li stižen lupy — koupí si nějaký přípravek buď holičem nebo novinami doporučený, párkrát to použije, a když vidí, že to ihned nepomáhá — nechá všeho a řekne, že to neb ono je „švindl“ a že je za všechny léčebné prostředky škoda peněz.

Je přece holý nesmysl chtít vyléčit chorobu vlasovou, která, když dosáhne toho stadia, kdy si jí teprve povšimneme, zajisté již po měsíce, ba někdy i roky na naší půdě vlasové se usadila, chtít tedy takovou chorobu vyléčit za týden! Vlasové choroby vyžadují zdlouhavé a usilovné léčby — a nepomůže tedy koupit si třeba nějaký „mechový balsám“ nebo podobného něco — a čekat po upotřebení první láhve stkvělé výsledky.

Varuji vůbec před prostředky drastickými!

Někdo léčí mazatok třeba vtíráním čistého líhu. To jest příliš ukvapené; lupy třeba odstraní, přílišnou mastnost hlavy též — ale předráždí pokožku vlasovou, mnohdy ztratí barvu vlasů a získá vlas křehký, lehko se trhající a lámavý.

Obojí choroba, ať přílišná suchost, ať mastnota pokožky vlasové — vyžaduje na prvém místě velké čistoty. Této docílíme umýváním, česáním a kartáčováním.

Umývání hlavy nejlépe jest prováděti na večer, kdy už nehodláme vyjiti.

Považujme umývání hlavy za léčbu své vlasové choroby a navykněme si jistou pravidelnost. Při mastné pokožce vlasové pro první čas dvakrát týdně — později jednou.

Při suchosti jednou týdně, později v 10 až ve 14 dnech.

Pro oba případy jest umývání téměř stejné.

Nachystejme si dvě umývadla, nebo dvě nádoby ku mytí hlavy se hodící, do jedné dejme vody teplé, do druhé studené. Při mastnotě pokožky vlasové přidejme ještě do teplé vody lžičku sody „natron bicarbonicum“. Potom hlavu důkladně pomydleme dehtovým mýdlem (k dostání za 35 kr. u každého droguisty) a omyjme nejprve ve vodě teplé a pak ve vodě studené.

Místo dehtového mýdla jest též velmi účelno použít mýdla tekutého, chemicky k tomu účeli již upraveného; potom není třeba ani sody přidávati.

Po důkladném osušení nechme vlas proschnouti a vetřeme pak pomocí malé houbičky do pokožky vlasové trochu tinktury „Juniperin“).

Chci hned odůvodnit, proč doporučuji právě „Juniperin“, ačkoliv možno dostat i tinktury jiné a od firem jiných.

Ve starých knihách po mém dědovi, který byl lékařem, nalezla jsem také knihu o léčení chorob vlasových, a poněvač právě se mi to hodilo, prostudovala jsem ji důkladně. Byly tam i recepty, které snažila jsem se upravit — ale pak vzdala jsem se marné práce.

Kupovala jsem pak různé doporučované tinktury, vědouc, že je nutno, abych vlas svůj léčila. „Juniperin“ se osvědčil nejlépe. Nejen, že jest od firmy české, ale obsahuje také podobné složení s mými starými recepty — až na tu výhodu, že má také všechny dobré vlastnosti moderní chemie.

Zacházíme-li s ním opatrně — nevypotřebujeme mnoho a dočkáme se za cenu poměrně nízkou v brzku dobrých výsledků.

Druhý a třetí den v týdnu léčby choroby vlasové, vetřeme večer zase trochu „Juniperinu“ do pokožky vlasové, ovšem ovšem po předchozím řádném vyčesání a vykartáčování. Kdo má vlas dlouhý, kartáčuj opatrně, ať přílišným tlakem nebo taháním papilly vlasové nepoškodíš.

V Americe a Anglii velmi jest rozšířena masáž pokožky vlasové.

Provádí se takto: Kdo má appárátek masírovací, položí ručník na hlavu a masíruje jako obyčejně; masáž jde ale též dobře provésti pomocí prstů a sice jemným tlakem a mnutím pokožky vlasové a jest velmi účelná, provádí-li se po natření „Juniperinem“.

Takto nutno pokračovati při léčbě přílišné mastnoty pokožky vlasové. —

V druhém případě provádí se totéž, jenom že nepřidá se do vody sody, potře se „Juniperinem“ pouze jednou — nemyje se hlava tak často, ale po řádném vyčesání a vykartáčování vlasů použije se „pomády aricinové,“) které se trochu při masáži pokožky vlasové vetře.

Celkem vzato, sestávejž léčba chorob vlasových z velké čistoty — a v případě přílišné mastnoty léčením ne drastickým přípravkem lihovým, v případě velké suchosti vtíráním tuku k tomu účeli upravenému a léčebné součástky obsahujícímu.

Nezapomínejme rovněž na obočí! Pěkné obočí zdobí tvář a jest nutno, aby bylo časem také potřeno (jsouc přece denně vymýváno) pomádou a učesáno, aby se chloupky jeho nestaly suché a lámavé a lehko vypadávající.

U dam varuji před zbytečným nošením podložek a vložek z vlny, před přílišným pálením a utahováním vlasů.

Tím ukončuji dnešní svou stať, přejíc laskavým čtenářkám by jim přinesla téhož prospěchu, jako poskytla mně a všem ostatním známým, jímž jsem totéž poradila.