Podmínky pro pravou a věrnou lásku z roku 1918

Kdy může vzniknouti vážná, opravdová známost?

Náhledy i prakse se zde velice různí. Mladí lidé se domnívají, že již v té době, kdy dotkla se láska jejich srdce. Ti, kdož mají za sebou více životních zkušeností, radí vždy dobu pozdější.

Na Východě, kde dříve lidé dospívají než u nás, nalézáme i desítileté ženy a šestnáctileté muže. Předčasným sňatkem se předejde sice mnohému mravnímu pádu, v zápětí však následnic hmotná bída a stárnutí.

U nás ještě před 70 léty bráněno lidem, kteří nemohli se vykázati schopností k výživě rodiny. Dnes panuje v této věci svoboda, jíž bývá často k vlastní škodě zneužito.

Známý kazatel J. Vetter podal několik podmínek šťastného manželství.

První z nich jest zdravotní stav obou snoubenců.

Jest mnoho chorob, jež jsou překážkou šťastného manželství. Především jsou to souchotiny. Tato metla lidstva jest nejen velmi nakažlivá, ale mnohdy i dědičná. Děti rodičů touto nemocí stižených často v kvetu života umírají.

Nesmíme též přehlédnouti celou řadu nervových nemocí, jako hysterii, padoucnici a některé duševní nemoce, též i srdeční vadu.

Ještě na jeden druh nemocí poukáži. Jsou to tak zvané »tajné nemoci«, jež jsou hrozným trestem za hřích nemravnosti. Otravují život jednotlivce a podlamují zdraví celých rodin.

Paní Ufer-Heldová pravila v jedné schůzi žen: »Jest přímo zločinem, dáti život děcku z těla, zatíženého dědičnou nemocí.« Láska často přehlédá určení Boží muže a ženy v manželství a mnohdy pozdě poznává své pochybení.

Jiná podmínka jest schopnost a dovednost ve svém povolání.

U mladého muže jest to řemeslo, obchod neb jiné zaměstnání. »Jest to neodpustitelnou lehkovážností, jestliže mladík pomýšlí na ženění a ve svém oboru dosud nic kloudného nevykonal,« dí J. Vetter. »Má to býti otázkou svědomí,« praví E. Schrenk »zdali uživím jednou svoji rodinu«.

Co možno však požadovati od dívky? Snad aby měla pěknou tvář, ztepilou postavu a oblékala se dle nejnovější mody? Zajisté, že v něčem lepším spočívá vnitřní cena a význam ženy Písmo praví: »Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.« Přís. 31, 30.

Dívka má býti jednou pomocnicí svého muže, matkou a vychovatelkou svých děti. Jak Vznešená to úloha ženina! Aby mohla dostáti svým povinnostem, má býti záhy k tomu vedena. Zábavy, romány a divadla odvracejí pozornost dívčinu od vážných úkolů života a činí ji neschopnou k vyplnění svého poslání.

Představte si zklamáni mužovo, když vlastní žena nemá zájmu ani porozumění pro jeho snahy a těžkosti! Abraham a Santa Clara, františkánský mnich a dvorní kazatel ve Vídni, řekl v kázání svém o pannách toto: 1. »Musí býti jako zvony velkopáteční, nedati se mnoho slyšeti, 2. mají býti jako klášterní polévka pro chudé, ne mnoho viděti, 3. jako noční sova, nechati se málo viděti, 4. především pak jako želva, stále býti doma.« V těchto drsných slovech jest mnoho pravdy.

Třetí podmínkou jsou peníze.

K založení i skrovné domácnosti je zapotřebí něco peněz. Zamilovaní lidé staví si v duchu zlaté zámky a nepotřebují k tomu ani haléře. Ty se však ihned rozplynou v nivec, jakmile přikročí k založení své vlastní domácnosti.

Svatba něco stojí, zařízení bytu a první nájem. Časem vyskytnou se i jiné nesnadnosti, jako bezzaměstnanost, nemoc neb úmrtí. Tu každý haléř mívá dvojnásobnou cenu. Proto radím vám upřímně, mladí lidé, obmezte svá vydání, kde jedná se o zbytečnosti, na míru nejmenší a snažte se něco si uspořiti.

Běda však tomu, kdo přiložil srdce své k penězům. Nešťastný mladík, který hledá peníze, s nimiž dostane nevěstu, nešťastná dívka, jejíž jediným cílem jest zaopatření do smrti.

A. Hoefs ve spisku: »U vlastního krbu« napsal: »Kdo se žení z lásky, dostane ženu, kdo pro peníze; získá paní, kdo, aby došel společenského postavení, dostane dámu. Žena bude sdíleti s tebou všechny starosti, paní tvé příjmy, dáma tvé dluhy. Až zemřeš, bude žena tě oplakávati, paní pro tebe truchliti, dáma zahalí se v černý závoj.«

Kde však mezi dvěma dušemi kraluje upřímná láska, tam i ta nevlídná denní práce, jejímž ovocem má býti založení vlastního krbu, jest výrazem lásky. V básni »Lešetínský kovář« praví Václav:

»budeš sílit ruce mé,
by den celý
kuly; hřměly
pro to kvítko milostné.«

Jest ještě jedna podmínka šťastného manželství, a sice dotázání se na vůli Boží.

To jest koruna a závěr všech předcházejících požadavků. Blaze jinochu i dívce, kteří snaží se veškeré své záležitosti uváděti v úplný soulad s vůlí Boží. První požehnání jim z toho vyplyne, že nedají se uchvátit předčasnou láskou.

Mládí má bytí zasvěceno Pánu se svými půvaby i svojí vůní. Křesťanské spolky mladíků, Sdružení mladých lidí, Nedělní škola poskytují bohaté příležitosti k uplatnění svěřených hřiven. Mladá léta ztrávená ve službě Ježíšově jsou plna vzácné radosti a zanechávají nejkrásnější upomínky v pozdějších létech.