Pozor na žárovky aneb požáry zaviněné elektrickým osvětlením

Elektrické osvětlování a velké požáry.

Sotva že před čtvrt stoletím vynalezl Edison elektrické žárové světlo, počalo toto pro své zjevné výhody zatlačovali osvětlování plynové.

Příčinou tohoto rychlého a skvělého výsledku, zejména v divadlech, spočívala v poznání či vlastně v domnění, že tento druh osvětlováni poskytuje téměř absolutní bezpečnost před nebezpečím požáru a kdo mel ve svém životě příležitost pozorovati zapáleni divadelní stěny s otevřenými plynovými plameny ve starých dobrých časech, pochopí snadno tuto rychlou změnu.

Avšak pevná víra v absolutní bezpečnost proti nebezpečí požáru při elektrickém osvětlování oslábla nápadně ovšem od oněch původních dnů.

S mohutným rozšiřováním závodů a se snižováním cen, kteréž kráčelo s oním stejným krokem, pozbyla mnohdy jakost provedení v té míře, že byly způsobeny závady ano i požáry, které onou oprávněnou vírou v nejširších vrstvách otřásly a měly dva následky.

Elektrické odborné kruhy chtěly se proti takovým škodlivým příhodám úzkostlivými předpisy chrániti a staří protivníci jejich z oboru plynu vzchopili se opět k boji, kterého se již chtěli vzdáti, neboť se zdálo, že k tomu mají dostatečnou příčinu následkem velkých požárů ve skladištích a divadlech, kde se provádělo osvětlování elektřinou, ano vrhli se i na zmíněné předpisy, činili si z nich posměch a uvedli tak elektrické osvětlování ve špatné světlo v očích širokých vrstev lidstva tím spíše, když i někteří elektrikové, ovšem možno mluviti o laicích, činili totéž.

Chceme illustrovati tento průběh dvěma příklady.

Před dvěma roky shořelo v Budapešti tak zvané pařížské skladiště, při čemž byly také lidské životy ztraceny. Pravilo se, že oheň povstal ve výkladní skříni, která byla žárovkami osvětlena.

Časopisecké zprávy poučovaly ihned široké obecenstvo, že bezprostřední příčinou vzniku ohně byl krátký závěr v elektrickém vedení a v populárních přednáškách a feuilletonech nad slunce jasně uvedeno, ano v prvních experimenty posluchačům předvedeno, jak nebezpečně rozpálí krátký závěr vedeni ihned podél celé jeho délky.

Dnešního dne ví tedy každé dítě, že na elektrickém osvětlováni lpí nebezpečná vlastnost ohně krátkým závěrem a proto nemohli bychom se diviti, kdyby v krátkém čase příliš přísný chef policie vůbec zakázal upotřebení nebezpečného krátkého závěru při elektrickém osvětlováni.

Prohlídka požároviště onoho skladiště několik dnů po požáru měla následující výsledek. Dům měl malé úplně vypotřebované zařízení plynových motorů bez akkumulatorů a bylo, jakož i sklepní hlavní vedení, nepoškozeno, jmenovitě jeho olověné pojistky byly bez závady.

I slabá vodivá šňůra potřebuje k rozpálení, které by mohlo přivoditi požár, podél celé své délky proud o 20 ampérách, které plně zatížený plynový motor pro vyžadovaný čas mohl pouze zmenšením obrátek dodati. Něco podobného nebylo však shledáno a v tomto případu nenesl zajisté zhanobený a očerněný krátký závěr vinu, spíše zdá se býti odůvodněna domněnka (musilo-li již elektrické osvětlování býti příčinou požáru, což však nemohlo býti nikterak jistě dokázáno), že oheň povstal tím, že některá žárová lampa byla zahalena nějakou látkou, tak že teplota nemohla býti odváděna aneb bylo vedení následkem píchání jehlou nebo špendlíkem poškozeno, následkem čehož se utvořil „světlový oblouk“, což mělo za následek vznik ohně.

Okolnost, že oheň vznikl půl hodiny po uvedení v činnost elektrického proudu, mluví pro první názor. Aranžeři výkladních skříní nemusí míti právě a také nemají znalosti o elektrice a nevěnuji žárovkám potřebné pozornosti, tak že mnohdy nemůže býti ani zjištěna původní instalace, která má také v pořádku býti držena. Proto jest zcela na místě ustanovení, že výkladní skříně, obsahující hořlavé předměty, musí míti nepohyblivá vedení uložena v rourách a žárovky nesmí býti pokrývány.

Jako druhý příklad budiž uveden děsný požár divadla Iroquois v Chicagu, který se stal několik měsíců po uvedeném požáru v Budapešti. Veškeré zprávy zněly jednohlasně, že oheň způsobila „odletělá jiskra“ efektní obloukové lampy na jevišti. Takovou jiskrou může však dle této zprávy všeobecnost míniti pouze jiskru elektrickou. „Shilingův Journal pro plynové osvětlování a obstarávání vody“ zaznamenal také tento případ a uvedl na pravou míru současně elektriky přehnané zprávy o nebezpečích explosí při plynových vedeních.

Sám věhlasný stavitel divadel opakoval a zajisté bez úmyslu, v přednášce spolku rakouských architektů a inženýrů o bezpečnosti proti ohni v divadlech, že oheň v chicagském divadle povstal „odletěním jiskry“ od obloukové lampy na jevišti při otevřené scéně. Avšak každý elektrik ví, že od elektrického vedení při slabě napnutém proudu nemůže jiskra odletěti, nýbrž že se zde může jednati pouze o rozpálený ještě odštěpek uhlíku obloukové lampy. Proto jest třeba vypuditi velké veřejnosti nejen z mysli hrůzu před krátkým závěrem, nýbrž také před „jiskrou“.

Poslední myšlénka živena jest častými zprávami o bezdrátové čili jiskrové telegrafii, jakož i vyučováním o elektřině, vyvozované třením v dobách návštěvy školy. Snadné přizpůsobení žárovek ku všem požadavkům umění a nádherné efekty obloukových lamp, které slavily v živých obrazech a serpentinovém tanci triumfy, svádějí k zanedbávání nutné bezpečnosti, kteráž jest často technickými a ještě více finančními nedostatky ohrožována.

Tím více to platí proto, poněvadž lidé, ustanovení k obstarávání elektrického osvětlení v divadle vidí příliš mnoho od pošinovačů kulis, než aby nebyli nakaženi jejich dovedností a kouzelnou rychlostí. Avšak dělníci elektrického oddělení snášejí bohužel takovou školu velmi těžko, vzdor tomu, že mají velkou zodpovědnost. Kdyby se poskytlo vedle umělců na jevišti vůdčím technickým činitelům více vlivu a zejména kdyby tito byli lépe honorováni, získala by zajisté bezpečnost divadla mnohem více než nekonečnými předpisy, které zdají se býti často vydány za tím účelem, aby v daném případě mohly úřady nechati kolísati závaží zodpovědnosti sem a tam.

Jest pozoruhodným, jak malé zkušenosti nabyty byly hroznou udalostí v roce 1881, požárem divadla v Ring ulici ve Vídni, v ohledu elektrického vedení. Ukvapené uzavření plynovodu, čímž povstala tma na jevišti i v hledišti současně, zvětšilo prý nápadně neštěstí. V divadlech, zřízených pro elektrické světlo, řízeno jest zapínání i vypínání světel na jevišti i v hledišti z jednoho místa, avšak libovolně dle potřeby. Obyčejně to bývá na jevišti. Avšak jest velmi snadnou věci, umístiti zapínací tabulku pro hlediště úplně mimo jeviště. Pro všemožné případy má býti postaráno o osvětlování z nouze taktéž elektrické se zvláštním zřídlem, jako na příklad akkumulatorovou baterií.

Požár při elektrickém osvětlování může povstati jen tenkráte, byla-li špatná práce nebo špatný material, špatné udržování v pořádku aneb dokonce byl-li zůmyslně proveden poloviční kontakt aneb malé místo porušení ve vedení.