Nemám času na stonání.
Věta ta má mnoho do sebe.
Vykonávání prací z povinností plynoucích nedá vzniknouti myšlenkám, jež mnohdy u lidí bez zaměstnání rozvíjeti se mohou jen právě proto, že z nedostatku jiných myšlenek a starostí zabývají se téměř výhradně jen sebou samými, svým zdravím, přikládají pozornost každé nepatrné úchylce, ba vymýšlejí si stále nové a nové chorobné příznaky, jež by »mohli« míti a jež pak, když stále na ně myslí, skutečně také pociťují, ač v pravdě není po nich ani stopy.
Častá nervosa starých mládenců a panen má, vedle jiných ovšem příčin, též hlavní kořen v »bezstarostném životě«. Lze pozorovati opětovně, že s přibývajícím bohatstvím a ubýváním nutnosti pečovati o domácnost dostavuje se rozvoj nervosity.
Skutečný zdravý egoismus káže nezříkati se povinností, nevyhýbati se činnosti, hledati zaměstnání a konati je s chutí i tehdy, kdy toho nemáme potřebí.
Nikdo nemůže říci, „nepotřebuji“ pracovati.
I když nenutí někoho ku činnosti potřeba výdělku, přec má ho ku zaměstnání vésti — ale když ne nic jiného — tož aspoň péče o vlastní zdraví.
témata článku:
Diskuze k článku „Proč bychom neměli přecházet nemoc“