Naše stesky.
S politováním musíme doznati, že nás prostý lid, hlavně lid živící se prací rukou svých, valně sportu našemu nepřeje. Kde hledati máme vsak příčinu této nelásky a nepřízně ?
Kdež jinde, nežli ve špatném vychování jak se strany rodičů, tak i se strany škol.
Pohleďme jen na sousední Německo! Přiházívá se tam kdy, by mládež, dělník nebo vozka dovolil si toho nejmenšího oproti velocipedistovi, kterého byli potkali na silnici ? A u nás ? U nás jinak!!
Vyjedeš-li po silnici ať již k Chuchli, ať k Dejvicům nebo Libni, ať ke Krči: jsi vydán v šanc sprostým poznámkám a nadávkám naší vlastenecké mládeže, našich uvědomělých dělníků, našich jemnocitných vozkův!
Ozveš-li se, tím hůře pro tebe, a mlčíš-li, ještě se ti vysmějí. Jedeš-li, aniž bys si koho povšiml, a potkáš-li nákladní, třeba prázdný vůz, tu vozka, nikoliv že by se ti vyhnul nebo vyhnouti chtěl, jede proti tobě tak, abysi s kolem nucen byl zajeti buď do štěrku nebo donutí tebe ku seskoku s kola. Jedeš-li blízkými vesnicemi u Prahy, vyhrne se na tebe smečka dětí a výrostkův, a dobře tobě, unikneš-li jich kamenování.
Vyjedeš-li o 6. hodině večerní směrem ze Smíchova k Chuchli, tu ti neblaze. Dělnický lid v době té ubírá se ze staveb a továren, a jest mu milou zábavou, když může tebe poctiti těmi nejvybranějšími nadávkami, ačkoliv jsi sobě toho »uvědomělého lidu« sotva byl povšiml. A lid ten, pakli jedeš silnicí, kudy vozy jedou, schválně kráčí tudy a ty musíš na banket zajeti, a zajedeš-li tam, ihned tobě vytýkají, že tam se jeti nemá.
Konec konců jest ten, že velocipedista, dle názoru našeho »prostého« lidu, při jízdě nemá žádného práva na silnici, a vůbec jest ten náš »bodrý, prostý« lid toho náhledu, že by se jízda na velocipedech zakázati měla, ač ve své nevědomosti a neuvědomělosti zapomíná, že ne sta, nýbrž tisíce dělníků při výrobě jednotlivých částí a dílů velocipedů zaměstnáno jest a prací tou se obživuje!
Kde však hledati nápravy u věci té?
Když náš lid již jednou takým jest, jak předem uvedeno, tu jedině na chlebodárcích: na továrnících, stavitelech, majetnících povozů atd. záleží, by přítrž oněm hrubostem učiněna byla.
Hlavně však co se týče onoho obtěžování velocipedistů výrostky a mládeží, tuť by mělo jedině učitelstvo naše a rodičové sami k tomu přihlížeti, by děti nejen k velocipedistům, ale vůbec ke každému vždy a všude zdvořile a slušně se chovali.
Poukazuji pouze k tomu, že okolí Pražské navštíví velocipedista-Němec a tomuto se stane nějaká podobná příjemnost. Týž pak, a to zcela po právu a spravedlnosti zajisté řekne:
»Ten český lid — jak naše noviny píší — jest skutečně tak hrubý a neurvalý; lépe u nás.«
Řádky tyto napsal jsem ze své vlastní zkušenosti, a podotýkám: »buďme sami k sobě spravedlivými!«
témata článku:
Diskuze k článku „Proč Češi nemají rádi cyklisty?“