Proč jsou léky tak drahé? Vtipné vysvětlení z roku 1922 vám tajemství cen léků prozradí

Pacienti v nemocnici.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Alchemie.

Na starých lékárnických receptech je nejzábavnější jejich náramná složitost: dejme tomu »vezmi krev ze slepice černé, tři roky a tři měsíce staré; přidej tři zrnka čertova koření, na sv. Hildegardu, pozpátku utrženého, sedm neděl na slunci sušeného; dále lůj z bílé veverky, vody svěcené nabrané o půl noci« a tak dále a tak dále.

Nu, když takový středověký pacient si koupil u mastičkáře tak náramně složité mazáni, dejme tomu proti padoucnici, chápal docela dobře, že to musí být tuze drahé, a ochotně to zaplatil. Dnešní pacient nevěří na černou slepici a čertovo koření, nicméně tu a tam jde k alchimistům a koupí si nějaký prášek; zaplatí za něj... před čtvrt rokem 16 Kč, dnes, protože je vlna láce, jenom 22 Kč.

Zdá se mu to podivně drahé, a obrací doma ty drahocenné prášky tak dlouho, až na nich najde tajemné a náramně složité slovo, řekněme (nesplete-li to sazeč) »triethylmethylethylamidonreat«, a upokojí se.

Nu, řekne se, pak to není drahé, když toho je tolik; co může stát takové »tri«? řekněme tři koruny, to není drahé; a »ethyl« třeba čtyři; za »methyl« bych dal na mou duši bratru pět korun; pak je tu zas »ethyl«, to je podezřelé; jistě se ho chtějí zbavit; dám jenom tři kačky; za »amido« — snad pět; a vida, pak mi přijde »nreat« jenom na dvě koruny; to je hodně laciné.

Hleďme, to není tak drahé; vždyt by mohli počítat jednu písmenku za korunu, a pak by ten prášek stál — 29 Kč.