Proč si někdy starší lidé nerozumí s mladší generací a jak to zlepšit

Neshoda mezi starým a mladým lidem.

Jest tu často mnoho nedorozumění mezi starou a mladou generací a nezřídka nedostatek pochopení a tím i soucitu, mezi matkami a dcerami a mezi otcem a syny.

Příčinou toho bývá to, že mladí sní o budoucnosti, o kterou se staří bud málo aneb docela nezajímají a v mnohých případech ji nikdy sami nespatří. Starší lidé žijí více minulosti, ze které si stále připomínají výjevy, a způsoby již dávno zašlé a o kterých mladí ničeho nevědí a jestli ti mladí se řídí novými náhledy, tož staří myslí, že jsou přemrštění.

Staří lidé zase jsou ve svých náhledech příliš zastaralí a tak se stává často, že jedna ani druhá strana nechce povoliti a proto ta neshoda.

Staří žijí ve vzpomínkách, jak oni před léty dělali a mladí zase v naději do budoucnosti a v spekulaci.

Je tu však cesta prostřední, cesta rozumová, kde je vždy shoda možnou, když se s obou stran trochu sleví. Staří musí uznati, že svět, věda a vše pokračuje, že jsou zde jiné poměry, mladé síly, a jiné pochopení.

A ti mladí by měli uznati zase, že doby a poměry, ve kterých jejich rodiče ztrávili svůj věk činnosti, jsou jim proto drahé a svaté a dopřáti jim těch zašlých vzpomínek a »staromodních« náhledů, ustoupiti trochu jeden druhému a tím by se ulehčilo oběma stranám.

Je tu však jedna chyba, a ta jest, že se zde zapomíná na přítomnost, kde by se mělo jednati čileji a hleděti vykonati práci a nezanedbávati dobu přítomnou, mrháním drahým časem, zabýváním se minulostí, aneb sněním o budoucnosti. Na tu času dost, až přijde.

Když budeme konati naši povinnost v době přítomné a učiníme jí zadost, můžeme býti sami s sebou spokojeni.