Radikální prodloužení délky života a snížení úmrtnosti dětí za několik posledních století

Přibývání délky věku lidského.

Průměrné stáří lidské se v průběhu posledních 3—4 století skoro zdvojnásobnilo.

Tak obnášel věk lidský v Ženevě, kde jsou příslušné záznamy 500 let staré v roce 1560 průměrně 22½ let, kdežto již v roce 1823 stoupl na 40½ let.

Ještě více než zdvojnásobnila se vyhlídka děti na dlouhý život, neboť v 16. století umíralo ze 100 dětí v prvém roce neméně než 26, kdežto v 17. století jen 24, v 18. století 20 a 19. století jen 12.

Ve velkovévodství Badenském klesla úmrtnost od roku 1840 do 1888 ponenáhla z 28 na 24, v Hessensku z 25 na 21.

Jmenovitě ve velkých městech klesla úmrtnost následkem kanalisace a zavedením zdravé vody, účelných staveb atd.

Tak umíralo v Londýně za panování královny Alžběty z 1000 lidí ročně 42, kdežto v roce 1846 kleslo číslo na 25, v r. 1891 na 19.

Příčina dlouhověkosti nynější spočívá také v tom, že morové nemoci, které ve středověku přečasto třetinu až polovičku obyvatelstva ničily a dnes díky zdravotnickým opatřením jsou skoro neznámy.