Rady motoristům z roku 1915: Proč je dobré mít v autě tachometr a počítač?

Automobil.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Počítače kilometrů a měřiče rychlosti.

Počítač kilometrů, který udává přesně počet ujetých kilometrů, nesmí scházeti na žádném automobilu. To jest dnes zásadou uznávanou v odborném světě. Avšak ani měřič rychlosti by neměl scházeli, třebas automobilisté tvrdí, že dovedou rychlost svého vozu bezpečněji stanoviti stopkami.

Jestliže někteří tvrdí, že měřič rychlosti slouží jen vychloubání, poněvadž jím může majitel automobilu nebo řidič svým cestujícím dokázati velikou rychlost svého vozu, jest to naprosto nesprav no. Měřič rychlosti je naopak znamenitým měřícím a kontrolním zařízením, jak hned dokážeme příklady. Odhadování rychlosti jest, jak známo, velmi těžké, také nejzkušenější řidič podléhá tu omylům.

Na příklad většina automobilistů přeceňuje tempo svého vozu za soumraku, naopak bývá rychlost vozu často podceňována, zejména tehdy, když s velké rychlosti se sejde na mnohem menší. Právě v tomto ohledu jest měřič rychlosti věrným rádcem automobilistovým, který mu umožňuje nepřekročiti úřadně předepsané tempo, a možno tvrditi, že velmi mnoho trestů pro rychlou jízdu by nebylo bývalo diktováno, kdyby dotyčný vůz byl býval opatřen měřičem rychlosti.

Avšak měřič rychlosti umožňuje i kontrolu výkonnosti vozu. Samozřejmě možno rychlost vozu stanoviti i stopkami, avšak mnohem méně pohodlně a nikoli ustavičně, nýbrž jen občasnými zkouškami. Avšak právě ustavičná kontrola rychlosti vozu, tudíž nepřímo výkonnosti motoru jest pro dobré udržování vozu a včasné poznání chyb velmi důležitá.

Většina řidičů brzy ví nazpaměť, jaké rychlosti dociluje vůz na silnicích v jejich okolí, na nichž většinou jezdí. Jestliže rychlost značně klesne pod normální, aniž by pro to byly zvláštní důvody (jako větší zatížení vozu, zvednutá střecha, protivný vítr nebo rozmoklá silnice), nekoná zajisté někde nějaký orgán na voze svou povinnost. Vinen může také býti špatný benzin.

Rozhodně však měřič rychlosti jest věrným varovatelem automobilistovým a vybízí ho, aby pátral po příčině poklesnuvšího výkonu jeho motoru. Naopak umožňuje měřič rychlosti zkoumati zlepšení, které ostatně mají prováděti jen věci znalí automobilisté.

Konečně jest měřič rychlosti, zejména pro nováčka, dobrou pomůckou k správné obsluze mechanismu, zvláště k správné měně rychlosti ve vhodném okamžiku. Jestliže vůz má na příklad čtyři rychlosti, které dovolují hodinovou rychlost 7, 20, 40 a 60 km, může nováček po zasunutí první rychlosti čistě mechanicky přejíti na druhou, jakmile měřič rychlosti ukazuje na 7 km, pak zasunouti třetí, jakmile ručička dospěla 20 km, a konečně na čtvrtou, když měřič rychlosti udává 40 km.

Ještě více: u vozů s variačním zapalováním dává cenný pokyn pro nařízení páčky zapalovače. Známo, že jest motoru velmi škodlivo, běží-li s přílišným předstihem zapalování, poněvadž tlak explose tu postihuje píst jdoucí vzhůru. Naopak zase působí jízda s příliš opožděným zapalováním nepříznivě na spotřebu benzinu, na trvanlivost výtlačných ventilů atd. Nováčkovi jest často velmi nesnadno správně naříditi páčku, kterou zkušenější jezdec obsluhuje mechanicky. Také zde pomáhá měřič rychlosti. Třeba si jen pamatovati posice, které musí míti páčka při velké rychlostí v plném plynu při různých kilometrových výkonech.

Počítatel kilometrů zase jest nanejméně stejně důležitou pomůckou pro rationelní jízdu. Usnadňuje na př. značně tak nutné včasné mazání automobilu. Jestliže víme, že zásoba mazadla v naší, poněkud netěsnící schránce převodové se značně zmenšuje po 2000 km, potřebujeme jen v záznamech mazání, které každý rozumný automobilista vede, zapsati počet kilometrů při poslední revisi schránky převodové, a když jsme ujeli 2000 km, postarati se o doplnění mazadla.

Avšak i k posouzení změn na voze, nového mazadla, benzinu i nebo podobného, poslouží počítatel kilometrů. Jestliže jsme na příklad jeli s 10 litry benzinu dříve 80 km a s novým pohonným materiálem jedeme snad jen 70 km, musí už tento býti mnohem levnější, má-li se nám hodili.

Je-li na příklad automobilista na větší cestě a ví-li, že cíl jeho cesty jest na příklad od východiště 300 km vzdálen, může kontrolu projeté trati s pomocí počítače kilometrů snadno disponovati časem a tempo říditi podle už uražené nebo dosud zbývající trati. Počítač kilometrů však usnadňuje i orientaci na cestě. Víme-li na příklad, že na silnici nám neznámé 13 km za místem X jest odbočka k místu Y, jest třeba jen si všimnouti, kolik kilometrů počítač udává při odjezdu z místa X, a když jsme ujeli asi 13 km, dáti pozor na odbočující silnice.

Kdežto dříve bylo třeba počítače kilometrů a měřiče rychlosti kupovali z Francie, Anglie a Ameriky, můžeme nyní s uspokojením říci, že nyní je vyrábí v dobré jakosti i domácí průmysl, takže i v tomto oboru jsme nezávislí na cizině. Většinou jsou počítače kilometrů, měřiče rychlosti sdruženy v jedné schránce a namnoze doplněny i automobilovými hodinami.