Recept na domácí výrobu umělého mateřského mléka z roku 1904

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Česká hospodyně - 1904, autorka M. W.
Už naše prababičky dobře věděly, že vývoj miminka je nejlepší mateřské mléko od maminky. Když to ale nešlo, tak si také dokázaly poradit. Článek z roku 1904 vám prozradí recept, podle kterého si tehdy doma připravovaly náhradu mateřského mléka a navíc vám vysvětlí, proč raději pro dítě nenajímat kojnou.
Následující text pochází z roku 1904

Několik praktických pokynů ku výživě kojenců.

(O výživě umělé.)

Jest bohužel velké množství matek, jimž přírodou odepřeno dítě své samy si vyživiti. O matkách pohodlných a o matkách marnivých, které sice samy dítě své kojiti mohou, ale nechtí — nebudu se vůbec slovy šířiti.

Otázka — jak nahraditi dítku mléko mateřské — jest velmi důležitá — a má se řádně uvážiti a rozřešiti — neboť prvním základem, výživou dítka od narození až do 2 let — budujeme budoucí zdravý organismus dítěte.

První odpověď ku rozřešení důležité otázky této — jest najmutí kojné.

Dítěti dostane se tím mléka mateřského, ne sice vlastní matky — ale náhrada to zajisté přibližně nejlepší. Leč má své stinné stránky a sice: 1. nepoznáme tak snadno, je-li kojná úplně zdráva. Zkušený lékař ovšem mnoho rozezná, ale těžko by poznal, není-li dědičně zatížena.

2. Každá matka musí v mateřském srdci svém uvážiti, že kupujíc dítku svému mléko matky druhé, ošizuje dítě kojné o potravu mu přináležíjící. Je-li kojná osoba jen trochu citlivá, bude vzpomínati opuštěného dítěte svého, bude často smutná a smutná nálada a pláč nepůsobí, jak známo dobře, a nesvědčilo by takové kojení dítku našemu.

A vzít si osobu otrlou, která lehkomyslně na vše pohlíží, tu je zde opět otázka, nepůsobila-li by výživa podobné osoby zhoubně na dítě kojené. Mimo to každou dobrou matku bolí, když dítě se jí odcizuje — a to stane se při kojení osobou cizou zcela jistě.

A konečně je to přece zcela přirozené, že dítě miluje tu, jež je živí!

Tyto všechny body uvažujíc, rozhodla jsem se, že nemohu-li dítky své sama živiti, cizou osobu k tomu nevezmu.

Moje dvě dcerušky, hned od narození uměle živené, pěkně se vyvinovaly, rostly a sílily - tak že nyní — kdy starší je 7 let, váží 28 kg a jest 126 cm dlouhá a mladší, 4½letá váží 21 kg a jest 110 cm dlouhá.

Při normálně narozeném dítěti, hned od počátku uměle živeném, jest to výsledek skvělý. Chci ráda a ochotně sděliti svým spolusestrám, jak jest třeba při umělé výživě si počínati, chceme-li docíliti dobrého úspěchu.

Předně odporučuji přímo puntičkářskou správnost a čistotu. Občas nutno se váhou a mírou o výsledku se přesvědčiti, a jest velmi doporučitelno zaříditi si malý zápisníček a míru i váhu čas od času si zapisovat. —

Po mléce mateřském hodí se ku výživě nejlépe mléko kozy a krávy, jenže musí se nejprve pro dítě upraviti.

Mléko kozí jest tučnější než mléko kravské, a může-li tedy matka pro své novorozeně zaopatřit si pěknou, zdravou kozu, což při hospodářství není tak nesnadné, a může-li tuto dobře krmit, pak má o dobrou výživu pro své dítě postaráno.

A nyní: jak mléko upraviti, aby vyhovovalo všem požadavkům zdraví?

V mnohých rodinách vyživují dítě umělým způsobem asi takto: Svaří si vodu i mléko, odstaví do chladného místa a v čas pití míchají po lžičkách určitou porci.

Já to nedoporučuji, a povím hned proč. Uvařené mléko utvoří — jak známo — povrchu blánku (jinak škraloup), který se skládá hlavně z lehko záživných tuků, kdežto nevýživná syrovina zůstane v mléce ostatním.

Chceme-li na rychlo dítěti uchystat směs k pití, musíme tu blánku odstranit, poněvač by se při ohřívání nerozpustila a když, tak by utvořila kousky, které ucpávají otvor v ssací láhvi a dítě také dráždí ku kašli. Odstraněním blánky ošidili jsme ale dítě o mnoho výživnin a přidáme-li pak ještě vody — není směs dítěti k pití podaná ku výživě postačitelná.

Proto doporučuji zaopatřiti si t. zv. „Apparát Soxhletův“. Tento apparát není příliš drahý (tuším asi 20 K) povážíme-li, mnoho-li dobrého nám poskytuje. Skládá se z celého množství věcí.

Dostaneme k němu: 10 skleniček s patent. neprodyšnými uzavírkami, a hned stojánek k nim, velký hrnec s dírkovanou vložkou k vaření mléka, velkou sklenici k míchání mléka s naznačenými gramy, noční světélko, které nejen svítí, ale i celou noc teplou vodu udržuje, ohřívací nádobku atd. atd.)

Apparát Soxhletův má mnoho nepřítelkyň a rovněž mnoho přítelkyň. Nepříznivy jsou mu matky pohodlné a matky, které si jakživy práci nevzaly, aby se přesvědčily o jeho dobrotě a výtečnosti.

Mnohé matky vymlouvají se — že prý se „Soxhletem,, je mnoho práce. Ta práce není tak zlá — když uvážíme, že získáme při půl — nejvýše 1 hodinné práci denně — deset porcí dobrého stelirisovaného (všech bacillů prostého) mléka, které chováme-li v chladném místě, před pitím pouze na chvíli do teplé vody postavíme, a pak odstraníce záklopku, ssacím kloboučkem opatříme. To je celá ta práce, a dítě má mléko čistě a se všemi součástkami výživnými, poněvač se v lahvičkách blánka netvoří a nemusí se odstraňovat.

A nyní udám jak nutno mléko míchat.

Pro novorozeně:

Kozí mléko: 500 gr mléka (nesbírané), 1000 gr vody (voda pitná a svařená), trochu soli, 3 lžičky cukru.

Mléko kravské: 500 gr mléka (nesbírané), 1000 gr vody, trochu solí, 2 lžice obyč. cukru, 2 lžice mléčného cukru, a 10 lžic smetany (asi z 2 l mléka lehko ustáté).

Směs nutno dobře promíchat a dělit do skleniček na porce á 80—100 gr.

Jak se dále s vařením pokračuje, jest udáno v popise přiloženém k „Soxhletu“. Do tří měsíců stačí tato směs úplně.

Přestávky mezi pitím nutno správně dodržovati — a všem matkám na srdce kladu, aby hlavně při umělé výživě nedaly se ničím mást a do 6ti neděl dávaly v přestávce 2½ až 3 hodinné (podle toho, jak dítě tráví) a po 6ti nedělích aby zavedly noční přestávku 6ti hodinnou.

Pro žízeň odporučuji nachystat si tentýž odvar, který označila jsem v kapitole minulé. Ve čtvrtém měsíci uděláme směs silnější; ovšem musíme již dříve pozvolna přidávat, tak že dítě 4 měsíční dostane:

Mléko kozí: 750 gr mléka, 750 gr vody, ve které jsme rozvařily lžíci ovesné mouky a pak skrz plátenko procedily a ostatní totéž co dříve.

Mléko kravské: 750 gr mléka, 750 gr vody s ovesnou moukou a ostatní totéž — co dříve — i tu smetanu. Porce nalívejme od 120 — 140 gr.

Půlleté dítě můžeme již 1krát denně přikrmit polévkou, a sice výborná jest uvaříme-Ii jí s přídavkem telecích kostí a rozdrobíme v ní dětský suchar, nebo Knorrův ovesný piškot.

Od ½ roku musí být smíšenina mléka následující:

Mléko kozí: 1000 gr mléka, 500 gr vody a ostatní totéž co dříve. Mléko kravské: 1000 gr mléka, 500 gr vody a totéž co dříve.

Porce po 145—160 gr i více, podle toho, jak je dítě silné. To až do 9. měsíce.

Potom pomalu přidáváme mléka a ubíráme přísad, takže dítě roční pije mléko téměř bez přísad — leda trochu solené a slabě slazené.

Ovšem musíme mu ostatní ubrané přísady jinak nahradit. Může již 3krát denně být přikrmováno a sice: zavařenou polévkou, krupičnou kaší, kaší neb polévkou z ovesných vloček.

Po nakrmení dejme zapít poloviční porci mléka, mimo přikrmování může porce již 200—220 gr obnášet.

Mezi prvním a druhým rokem odporučuji následující výživu.

Mléčné polévky, hovězí a zasmažené polévky, chléb bílý s máslem, moučníky, vejce a pokrmy z nich, ovesné přípravky) zavařené do polévky, nebo nákypy z nich, a konečně maso.

Pokud se vyvinuje chrup, podávejme maso dítěti jen v takovém stavu, aby je mohlo strávit, a neodporučuji maso tučné. Mimo to budiž dobře vařené, pečené neb uzené.

Nápoje: voda, mléko, kakao neb slabá bílá káva, nejlépe míchaná s ječmenou. Lihoviny se zakazují, rovněž pivo i víno. Ovoce, obzvlášť dušené se doporučuje.

Stejnou stravu s ostatní rodinou nemá dítě dříve dostati, až má vyvinutý celý mléčný chrup (20 zubů), což bývá koncem druhého roku.


Upozornění redakce Bejvávalo.cz
Článek je z roku 1904 a tak je třeba ho brát! Rozhodně vám nemůžeme zaručit, že výše uvedené recepty na výrobu mateřského mléka odpovídají i dnešním lékařským poznatkům o vývoji dítěte.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně - 1904, autorka M. W.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
22. dubna 2020


Diskuze k článku „Recept na domácí výrobu umělého mateřského mléka z roku 1904“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.