Obrovská kocovina.
Aby nějaká „opice“ a ten nepříjemnější její nasledek kocovina stala se třeba jen na okamžik předmětem, o němž před i za Oceanem se mluví a píše, to jest zajisté věc řídká a může se říci, že taková kocovina jest sensační.
To platí o opici Angličana Wrena, kterýž opil se tak, že sedm neděl byl úplně bez sebe. Wren chtěl odjeti do Clevelandu; před odjezdem uspořádali mu přátelé jeho banket, jehož počátek jest poslední upomínkou Wrena až k procitnutí jeho v nemocnici v Clevelandu.
Úplně zpit dopraven byl na palubu parníku. Opice ta trvala po celou cestu přes moře. Kapitán lodi dopraviti dal ho do Clevelandu. Tu odevzdán do nemocnice, kdež po 21 dnech lékařského ošetřování přišel k sobě.
Celkem trvala kocovina jeho plných sedm neděl. Když procitnul, žádal whiskey, — bylo mu to odepřeno, čemuž on se velice divil. Nyní teprvé se tázal, kde se nalezá. Milosrdná sestra pověděla mu, že je v nemocnici. Jmenoval londýnskou jednu nemocnici, tázaje se, zda-li tam se nalezá.
Pověděli mu, že je v nemocnici v Clevelandu. Překvapen zvolal: „Spravedlivé nebe, což pak jsem v opici přešel oceán?“ Případ ten jest úplně zjištěn. Wren zdržoval se před opicí tou dlouhý čas úplně všech lihovin, — opice ta byla prvním jeho poklesnutím na cestě k pokání, první, ale vydala.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1879: Rekordní kocovina, kterou nejspíš nikdo nikdy nepřekoná“