Rok 1887: Složité hledání nejlepšího krmiva pro třeboňské kapry

Kapři na třeboňském panství.

Krmeni kaprů na panství třeboňském, s nímž dříve již konal p. ředitel Šusta některé pokusy, prováděno bylo tamtéž roku loňského ve větších rozměrech dílem ještě pokusně, dílem již na základě zkušeností dříve získaných.

O výsledku tohoto loňského krmení podal p. Šusta zprávu v 2. svazku II. roč. Archivu zemědělského, z níž některá data vyjímáme. Ve velkých rozměrech provedeno krmení masovou moučkou v hlavních rybnících (spotřebováno 40.000 kg masové moučky), upotřebeno však pro porovnání i jiných v hospodářství na snadě jsoucích krmiv, jako mláta (15.200 kg), řepkových pokrutin (883 kg), hrachu (1800 kg), lupinu (386 kg), kukuřice (1903 kg), otrub pšeničných (2226 kg), květu sladového (1886 kg) a brambor (2329 kg).

Celkem pokrmeno tak na výměře 1112 hektarů 1687 kop čili 101.220 kaprů. Na jednu kopu přísady prvního výtahu počítán při porovnávání výsledků náklad krmiva obnosem 2 zl. 40 kr. čili 4 kr. na kus.

Z pozorování toho vysvítá, že s dobrým výsledkem setkalo se krmení moučkou masovou, mlátem, hrachem a lupinou, nejmenší prospěch dávají květ sladový a brambory. Na prvním místě zasluhuje býti uvedena moučka masová.

Při ní obnášel přírůstek r. 1886. v rybnících jednohorkových 49’07 kg na kopě při nákladu 4 zl. 21 kr., v rybnících dvouhorkových 40’87 kg na kopě při nákladu 2 zl. 49 kr. a v tříhorkových rybnících 47’92 kg při nákladu 2 zl. 51 kr., tudíž průměrně roční přírůstek 45’55 kg na kopě při nákladu 2 zl. 77 kr.

— Mláto sypáno čerstvé, jak bylo, moučka masová, otruby a květ sladový dílem pařeny, dílem studenou vodou promáčeny, aby ke dnu klesly, luštěniny vařeny, starší rybě podávány i nevařené, kukuřice podávána v prvním výtahu rozdrobena, brambory vařeny a stloukány.

— Výsledky, jichž tu docíleno, povzbuzují, aby i jinde podobným směrem bylo pracováno; zkušenost ukáže, jak v různých poměrech třeba se zachovati, by docíleno bylo úspěchu co největšího.