O obchodu žabami.
Není snad všeobecně známo, že university berlínská, pařížská, londýnská, upsalská, štokholmská, würcburská, bonnská a jiné dostávají pro vivisekce potřebné zásoby živých žab z Köpeníku.
V místě tom pouze jediný rybář s jedním ze svých dětí s dostatek nachytá žab, jež pak rozesýlá. Týž prohledává večer co večer, po slunce západu, rákosím porostlé břehy Sprévy a Damy.
K lovu užívá jednoduché sítě ruční, kesírku řečeného. Lapá však žáby zcela jistě také rukou. Obyčejně vrhne se s kesírkem zrovna do rákosí. Je-li tu však temněji, zaplaší v břehu žijící hraboši vodní žáby, a pak je lze chytati jen před rákosím.
Když se přiblíží podzim, žáby táhnou se ke dnu, aby si tu vyhledaly příhodného místa pro zimní spánek. Pak potřebí je sítě mnohem větší, již rybář vleče po zemi. Žáby chycené na podzim, jsou obyčejně větší, a také jest po nich větší poptávka.
Nachází-li se jistý počet žab již v košíku na loďce, ostatní žáby připlují druhdy (zejména v době páření) v hejnech z celého okolí. Takto ulovil již nejednou přes 900 žab. Cena kolísá se mezi 7 a 25 pfennigy.
Zvířata rozesýlají se poštou ve vrbových košících. Obyčejně chovají se tiše; narazí-li však košík nenadále na něco, všecka společnost žabí spustí pronikavý kvakot. Tím způsobeny bývají často velmi veselé výjevy, jedou-li poštou náhodou osoby, kteréž o přítomnosti nočních zpěváků neměly tušení.
Již od roku 1842., tedy přes 45 roků řečený dodavatel, starý rybář, zaměstnává se obchodem žabím. Nejlepší měl obchod v letech šedesátých. Pak poptávka po žabách trochu ochabla, poněvadž se užívalo k vivisekcím jiných zvířat.
Za posledních let však obchod opět se zlepšil. Připomínáme k tomu, že užívá se žab hlavně k účelům fysiologickým, a že pokládají se žáby jistých končin za nervosnější a dráždivější, než-li z krajin jiných.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1887: Zajímavosti o obchodu s pokusnými žábami“