Rok 1888: Podivné přepadení ve vlaku, které měla spáchat maminka malého dítěte

Vlak na nádraží.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Dobrodružství pomateného kupce.

Pařížské centrální bureau pro dopravu telegrafických zvěstí potlačilo minule tajemný telegram jistého kupce z Liliu, pana J..., jenž oznamoval svým příbuzným v rodišti, že na cestě do Paříže dostal se do vagonu druhé třídy, kamž k němu na jedné stanici přisedla dáma s dítětem.

Cestou prý usnul a když náhle se probudil, jaké bylo jeho zděšení, když spatřil onu dámu před sebou stojící a hrozící mu revolverem. »Vzkřikl jsem,« tak telegrafoval dále, »dáma se na to zarazila a já měl ještě tolik duchapřítomnosti, že otevřev rychle dvířka, vyskočil jsem na zadní stupadlo, kdež jsem se křečovitě ve smrtelných úzkostech udržoval v rovnováze, dokud vlak nestanul.

Stalo se tak na štěstí následkem toho, že namáhal jsem se proraziti okénko alarmujícího signalu. Na to však netroufal jsem se více ukázati se konduktérům, nýbrž, protože to bylo v noci, skrčil jsem se na zadním výstupku jednoho vozu a jelikož vlak po chvíli dále jel, dostal jsem se přece do Paříže. Než o této příhodě učiním policií oznámení, přeji si dříve, byste mi poradili, jak se mám v té věci zachovati.«

Následkem toho telegramu pospíšila si policie do bytu adresáta, kterýž se byl podepsal plným svým jmenem. Avšak z vypravováni cestovatele bylo brzy zřejmo, že trpí halucinacemi, neboť ač v celku věrně opakoval, na co si byl v telegramu stěžoval, odchyloval se přece v mnohých podrobnostech, předstíraje též, jakoby jej byla chtěla ona dáma dříve něčím omámit anebo dokonce otrávit.

Z celého vyšetření této avantury vyšlo pak na jevo, že onen pán přijel sice udaného dne z Liliu do Paříže, a také že nalezal se v jednom oddělení s jistou dámou, jež si tam usedla s děckem na klíně, kteréž čas od času konejšila tak zvaným biberonem, t. j. lahvičkou s mlékem, na jejímž konci byl kaučukový cucáček, který náš kupec ve své rozespalosti považoval za vražednou zbraň.

Marně prý jej dáma chtěla konejšiti, když vytržen ze spaní počal náhle volatí o pomoc, vrhl prý se jak šílený k dvířkám, otevřel je a vyskočil. Když pak na dané poplašné znamení stanul vlak, nebylo prý nikde po uprchlém stopy. Konduktéři i paní sama soudili, že někde strachy z vlaku vypadl.

Telegrafováno sice ihned na nejbližší stanici, ale nikde po nešťastníku nebylo památky. Jak se nepozorován přece jen dostal ráno do Paříže zůstane hádankou. Zatím telegrafováno úřadně příbuzným, aby si přišli pro p. J., kterýž ponechán do jejich příjezdu pod dozorem lékařským v policejní nemocnici.