Když člověk poslouchá doktora.
Pan H., zámožný soukromník, bydlící v nejelegantnější končině světového města, obcující s nejlepšími společenskými kruhy, nebyl v poslední době se svým zdravím valně spokojen.
»Víte co, milý příteli«, radil mu lékař, »nechte své ekypáže a capejte hezky pěšky a na místě svého znamenitého burgundského pijte dobrou vodičku. Musíte vůbec velmi střídmě žít.« Pan H., beztoho náchylný k hypochondrii, poslechl ihned rady svého lékaře, prodal ekypáž, chodil pěkně pěšky a nikdo se z toho netěšil víc než starostlivá jeho manželka. To ho mrzelo.
»Hm«, zabručel jednoho dne, »tobě se snadno mluví. Ale zkus to také, uložit si ujmu; je to zdravé a levné. Já na tvém místě na př. bych byl dávno propustil třetí zbytečnou služku.« Poslušná manželka vyhověla bez odmluvy přání svého velitele.
Avšak — malé příčiny mívají velké následky. V celém domě počalo se mluvit o redukcích v domácnosti H-ových, prodané ekypáže, propuštěná služka, zdržba od vína, — vše to vzbuzovalo u lidí všelijaké myšlenky.
— »Hm, hm,« mručí domovník, »na to musím upozornit inspektora«.
— »Aj hleďme,« myslí si sousedka, »musímě být opatrní a vystříhat se přílišné důvěrnosti.«
— »Ale, ah,« přemítá advokát v sousedním bytě, »z toho by mohl být tučný konkurs.«
— A tak šušká a šeptá se dále, až konečně služebnictvo H-ových od komorné až ke kuchyňské zadalo »demisi.« »Milé holky počaly se bát o svoji mzdu.
— »U čerta«, zvolal pan H., »teď toho mám dost. Zejtra koupím novou ekypáž a ode dneška bude se zas pít burgundské. To má člověk z toho, když poslouchá doktora!«
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1889: Proč neposlouchat lékaře, když vám radí zdravý životní styl?“