Kráva před soudem.
Mnohému zdát se to bude neuvěřitelným, že by praobyčejná kráva mohla se dostali na lavici obžalovaných.
Ale stalo se tak, ba chudák kráva byla by málem přišla o život a jediné horlivému zastání svého právního přítele p. dra Š. má co děkovati, že z nemilé rozepře se zdravou kůží vyvázla. Věc má se dle »Pozora« takto:
V červnu ubírala se obchodnice s máslem a vejcí Tilšerka z Jesence na Moravě cestou z Ponikve, kde nakoupila něco přes 3 kopy vajec. Za vsí na pastvisku pásla pasačka vdovy Kubové z Ponikve krávy; jedna z nich pásla se též blíže cesty, kuly tato obchodnice šla a když tato došla blíže té krávy, šťouchla ji tato rohem do břicha až se Tilšerka převalila a vejce z putny se vysypala.
Tilšrová ležela hezkou chvíli uprostřed té spousty rozbitých vajec, pak se vzchopila, došla k představenému a hrozně naříkajíc žádala, aby jí byl zjednán povoz, že nemůže sebou ani hnouti. Vskutku do její obce jí zavezli, lékaře přivolali, ale ten konstatoval, že hokyni nic neschází; poslala proto pro druhého, zavolala dvě posluhovačky, jimž slíbila každého dne po 1 zl. odměny a počala stonat.
Trpívala sice průtrží, ale teď svedla to na krávu, že prý ta bodnutím průtrž ji způsobila. Udala věc soudu v Konici a ustanoveno o věci té líčení. Obchodnice vzala si za zástupce dra. Svatoně, c. k. notáře, krávu pak zastupoval p. dr Š.
Soud nebyl ukončen, poněvadž zástupce krávy žádal, aby bývalý majitel krávy, Mikula z Kladek, od kterého Kubová krávu koupila, vystavil obviněné krávě vysvědčení zachovalosti. Mikula skutečně vysvědčení zaslal. Vysvědčení to znělo: »Ta kráva jest úplně zachovala, žádný z celé obce na ni ničeho říci nemůže, že by nějakou špatnost provedla. Když jí dal žráti nebučela, nekopala a k úplné spokojenosti mi byla.«
Při druhém stání právní zástupce obžalované vysvědčení toto přečetl a ve skvělé řeči dovozoval, že tato zachovalá dosud kráva nemůže být odsouzena. Soud přidal se k náhledu obhájcovu, krávu sprostil obžaloby a žalobnici odsoudil ku náhradě útrat.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1893: Kráva před soudem. Proč jí soudce nakonec zprostil obžaloby?“